Uhlí se ocitá na černé listině, podobně jako dříve tabák - zvýší také firmy dividendy?

Norské politické špičky navrhují, aby fondu spravujícímu národní bohatství s aktivy kolem 800 mld.USD byla zákonem omezena možnost investic do aktiv spojených s uhlím kvůli vysokým emisím skleníkových plynů, jež spalování uhlí produkuje. 

Narůstající odpor různých ekologických skupin a hnutí, ale i celých politických stran vůči největším producentům skleníkových plynů může přinést uhelnému sektoru výrazné problémy podobně jako výrazné hnutí odporu proti tabákovému průmyslu v devadesátých letech minulého století.

Například fond Storebrand spravující cca 74 mld.USD aktiv z Norska prodal od poloviny roku podíly již ve 24 uhelných společnostech, jež držel ve svém portfoliu včetně lídrů sektoru jako jsou Peabody a další společnosti.

Světové známé zásoby uhlí jsou oceněny na 8 biliónů dolarů. Při současním tempu těžby to reprezentuje zásoby na dalších 132 let. Produkce v roce 2012 stoupla o 2,9% na rekordních 7,8 miliardy tun.
V roce 2011 se v celosvětovém měřítku spalováním uhlí vyrobilo 30,3% energie, což bylo nejvíce o roku 1969. V roce 2012 tento podíl poklesl na 29,9%.

Podle HSBC by snahy po snížení produkce skleníkových plynů mohly do roku 2020 snížit hodnotu uhelných aktiv až o 44%. Výrazné divestice v oboru srazily akcie předních producentů uhlí v posledních dvou letech výrazně do mínusů. Akcie Arch Coal klesly o 71%, Peabody o 44% Shengua Energy o 27%, akcie největšího indonéského dovozce uhlí PT Bumi ztratily 80% hodnoty.

Tabákové firmy, které se ocitly pod podobným tlakem již dříve, vyřešily problém ztráty atraktivity výrazným navýšením dividend vyplácených akcionářům, což zajistilo stabilizaci sektoru.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko