ČNB vzkazuje: Lépe už bylo

Událostí nedávné doby byla intervence ČNB v neprospěch české koruny a následný komentář guvernéra Singera. Tento krok je natolik závažný, že komentář k němu nechávám výjimečně dostupný pro všechny čtenáře (předplatitele jsem informoval o tomto kroku předem).

Důležité je podle mě vidět pohyb koruny v relaci. Přikládám proto dlouhodobý graf kurzu koruny vůči euru. Zobáček na pravém okraji je tolik diskutovaná intervence - na dlouhodobém grafu se téměř ztrácí (originál grafu na webu ČNB).

ČNB prezentuje svůj krok jako snahu zabránit deflaci (o což se snaží řada centrálních bank) a zároveň pomoci exportérům a potažmo celé ekonomice. ČNB nemá zájem, aby zboží a služby zlevňovaly, ČNB chce, aby zdražovaly.  Sice ne zas přehnaně moc, ale zdražovaly. Inflační cíl ČNB je kolem 2%, stávající inflace za posledních 12 měsíců byla v říjnu na úrovni 0,9% Odchylka je tedy přibližně 1 procentní bod.

Pomůže ale oslabení koruny exportérům? Ano, tvrdívá se to. Za každé utržené euro dostane exportér více korun. Toto platí pro exportéry finálního zboží. Pokud ale česká společnost dodává své zboží či poskytuje služby mateřské společnosti, může mateřská společnost změnit eurové ceny tak, aby česká firma dostávala stejné množství českých korun. Efekt tedy může být menší, než se předpokládá.

Proč však něco takového ČNB podniká, když sama předpokládá růst v příštím roce ro 1,5% - to přece není recese, ale pouze „slabý“ růst ekonomiky. Je to ale problém? Je. Hlavně proto, že HDP je modla všech politiků, apod., podle něj se země rozdělují úspěšné a méně úspěšné.

I ČNB chce podle projevů jejích představitelů vidět vyšší růst HDP, chce přimět, aby lidé více utráceli a podpořili růst domácího HDP (shodou okolností pár dní po opatření ČNB byl zveřejněn odhad vývoje HDP ve 3. čtvrtletí a je tam překvapivý pokles). Podle ní by toto opatření kormě již zmíněného navýšení inflace mělo přispět ke zrychlení ekonomického růstu o přibližně 0,5 procentního bodu.

ČNB by za standardní situace pravděpodobně snižovala úrokové sazby. Tuto munici již (podobně jako další světové centrální banky) dávno vystřílela. Snižovat hodnotu povinných minimálních rezerv by při jejích dnešní hodnotě (dlouhodobě držené na 2%) asi také nepřineslo extra výsledek.

Proto došlo na měnové intervence. Aby spotřebitelská poptávka podpořila české HDP, museli by lidé více kupovat zboží tuzemské provenience a nikoliv zboží z dovozu a zároveň přestat jezdit na nákupy do Německa apod. Třeba někdo přestane, když se nákupy v zahraničí o něco zdraží.

Potud realita. Možná to trochu zabere.

Napadá mě však jiná otázka. Udělala by ČNB tak dramatická opatření i v případě, že by inflace byla 1 procentní bod nad cílovanou mírou inflace a banka nechtěla hýbat úrokovými sazbami? Pochybuji.

Uvědomme si ještě jednu věc – až na jednu výjimku bude bankovní rada ve stejném složení fungovat až do června 2016. Podle mě si bankovní rada chystá prostor pro další kroky. Motivace ČNB musí být tedy výrazně silnější, nemyslím si, že by střílela naslepo.

I proto ČNB svým krokem minimálně pro několik nejbližších let vzkazuje: Lépe už bylo.