Komentáře k inflaci - na hranici tolerance, míříme k nule

Inflace v září klesla na velmi nízkou úroveň a zamotá tak hlavu nejednomu člověku. Výsledná hodnota je pouhé jedno procento a takovou hodnotu pamatujeme naposledy na začátku roku 2010. Současný minimální růst cen je důsledkem jednak nízké poptávky, ale i zlevňování v řadě odvětví. Oproti srpnu totiž inflace výrazně klesla, o tři desetiny procentního bodu. Inflace se tak dostala na hranici tolerančního pásma centrální banky.

Stále ale platí, že nebýt cen potravin (4,6 %), Česko by bylo na hranici deflace. Ceny potravin totiž dávají k inflaci 0,7 procentního bodu a další tři desetiny dodávají alkoholické nápoje a tabák. Naopak už tradičně klesají ceny v dopravě nebo v telekomunikacích. Ceny potravin jsou dlouhodobý problém a na spotřebě domácností se stále silně projevují. Přestože ceny jídla rostou výrazně už dva roky, růst stále nekončí. Nyní zdražují meziročně hlavně brambory (62,9 %), nebo mléko (14,4 %), sýry (9,6 %) a máslo (21,9 %). Vysoké ceny potravin se na spotřebě domácností výrazně projevují, protože celková částka, kterou lidé platí za jídlo, klesá s tím, jak méně nakupují.

V letošním roce už nikoho nepřekvapí, že klesaly ceny telekomunikací (-11,6 %) a také v dopravě (-1,2 %). Ceny klesají hlavně u služeb za hlasové i internetové služby, které jsou výrazným hybatelem celého tohoto odvětví. K tomu se ale přidávají i nižší ceny telefonních přístrojů a prakticky všech přístrojů a spotřebičů pro domácnost. Jejich ceny meziročně klesly o 3, 9%. To je ale typické pro toto odvětví, protože na jejich ceny tlačí hlavně technologický pokrok. Přesto, zájem o elektroniku v poslední době u spotřebitelů není příliš vysoký, cyklus obnovy televizí za ploché televize v domácnostech už skončil, a i tady je tlak na nižší ceny.

Ing. Michal Kozub
Analytik
Home Credit a.s.

Recese sice skončila, inflace ovšem stále ztrácí na síle. V září se spotřebitelské ceny snížily o 0,4 procenta, meziroční inflace klesla ze 1,3 na 1,0 procento. Jádrová inflace je již 51 měsíců záporná. Na začátku příštího roku by mohla inflace klesnout až k nule. Obavy z deflace zvyšují pravděpodobnost intervence na devizovém trhu ze strany ČNB.

K poklesu indexu spotřebitelských cen minulý měsíc přispělo zejména posezónní snížení cen rekreace. Ceny dovolených v cestovních kancelářích meziměsíčně klesly o 13,4 procenta. Dalším sezónním faktorem je snížení cen ovoce, zeleniny a brambor, které přispělo ke zlevnění cen potravin o 0,8 procenta. Naopak ceny oblečení a obuvi po skončení letního výprodeje poskočily nahoru o 3,0 procenta. Jako obvykle na začátku nového školního roku měnily ceníky svých služeb (samozřejmě směrem vzhůru) mateřské školy, družiny, školní jídelny, jazykové školy, internáty, koleje a menzy.

Vývoj inflace nejspíše přidělá vrásky na čele bankovní rady ČNB. Současná hodnota celkové i měnově-politické inflace je výrazně níže, než předpokládala prognóza ČNB. Na začátku příštího roku inflace navíc skokově klesne, neboť se nebude opakovat daňový inflační impuls (změna DPH) a přiblíží se nule. Za určitých okolností by mohla česká ekonomika sklouznout i do deflace. Optikou jádrové inflace se ovšem v deflaci pohybujeme již více než čtyři roky. Před centrální bankou stojí složité dilema. Na jedné straně přibývá známek oživení ekonomiky, příkladem jsou poslední data o výrobě a zakázkách v průmyslu. Na straně druhé stoupá riziko deflace. Po dnešních inflačních datech se pravděpodobnost intervence ČNB na devizovém trhu však nejspíše zvýšila.

David Marek, Patria Finance