Digi sem, digi tam, muzikanti hrajte.

Česká správa sociálního zabezpečení digitalizovala nárokové podklady. Měla by to být dobrá zpráva, když při slavnostním čepobití asistovala generalita.

Je či není?

Ano i ne.

Důchodový systém potřebuje individuální účty. Včera bylo pozdě, ale ani zítra se tolik nestane, když nebudou. Systém z administrativního pohledu úkoly dlouhodobě uspokojivě zvládá. Existenci individuálních účtů ovšem umožní až převod všech pojišťovacích podkladů do datové struktury. Digitalizace do formy obrázků tento požadavek zdaleka neplní.

Je to totéž, jako byste vaši knihovnu převedli každý svazek, stránku po stránce, do podoby obrázků a pak si chtěli nějakou knihu přečíst. Určitě brzy zjistíte, že brát si počítač před spaním do postele a tam si otvírat jednotlivé stránky jako obrázky, není to pravé ořechové.

Jistě vás napadne (když už vám to nedošlo na počátku), že by neuškodil program, v němž by obrázky fungovaly skutečně jako stránky knihy, vy si v ní mohli pohodlně otáčet list po listu a kouzlo papíru a vazby nahradit neosobní, leč pohotovou a bleskovou vyhledávací službou. Protože ale takový program nemáte, a původní tisky také ne, uděláte to nejjednodušší – obrázky si zase vytisknete a vytvoříte knihu novou. Protože ale nemáte barevnou tiskárnu (ostatně, ani jste stránky a obrázky na nich barevně neskenovali), tak dostanete do ruky neslaný, nemastný (a místy nečitelný) surogát, neuspořádaný a nekompaktní soubor nevalných kopií. (Jistě je k neuvěření, že to takto funguje, ale bohužel to tak je.)

Jestli tohle stojí za slavnostní fanfáry a nastoupenou jednotku nic nechápajících vojínů se stafáží ústavních činitelů je na pováženou.

Když dítě v předškolním věku vytvoří první mazanici a chlubí se jí rodičům, ti nehodnotí její úroveň, ti jsou nadšeni jaké dělá jejich děcko pokroky. Ani na okamžik ovšem nepochybují, že je to děcko. Když obdobnou mazanici vytvoří odpovědný dospělý, a jeho nadřízení se zpotí blahem, nesvědčí to o ničem jiném, než o tom, že malování (a především své věci) vůbec nerozumí.

Taková fraška ale určitě dokládá, že v důchodovém systému je dost peněz na experimenty. Lodivodům státu buď uniká, že ČSSZ zde nestojí pro digitalizaci evidenčních listů, nýbrž pro službu občanům, nebo prostě už nemají nic, co by mohli vydávat za “úspěch.”

Konec konců, digitalizace kalkulovala s mnohem větším objemem dokladů, než bylo skutečně naskenováno, a přitom se stále ještě nevyrovnala s evidenčními listy uloženými u zaměstnavatelských organizací.

Jestli digitalizace byla úspěšná a stála za " přehlídku", ověří jednoduchý test: Zkuste si požádat o zaslání průběhu odpojištěných let. Když obratem dostanete výpis účtu, klobouk dolů, možná se Vám ale stane totéž, co jiným. Dokonce i bývalým zaměstnancům ČSSZ. Můžete se dočkat toho, že obdržíte průběh průběh pojištění, bez zaevidování desítek let (dokonce strávených právě v této instituci).

Inu není nad pokrok, požehnaný těmi nejpomazanějšími.

tps