Komentáře k revizi HDP - krize už není, ale růst je ještě daleko, ještě že máme zahraniční obchod

Detailní údaje o české ekonomice potvrdily zlepšení - ekonomika už není v krizi, když za čtvrtletí vzrostla o 0,6 % a meziročně klesla jen o 1,3 %. Oproti původním odhadům došlo k drobné revizi směrem dolů. Ačkoli jde v meziročním vyjádření o pokles, jde stále o dobrou hodnotu. Propad ekonomiky už není tak velký, slábne, a to dává naději změnu k růstu. V ekonomice totiž došlo k řadě změn, a HDP za druhé čtvrtletí je svou strukturou a příspěvky zcela jiné, než před rokem. Jak silnými, tak i slabými stránkami.

Pozitivním překvapením je celková změna ve výdajích na spotřebu. A to jak u domácností, tak i vlády. Obě složky totiž přinesly kladné body do zlepšující se situace. Výdaje domácností rostly meziročně o půl procenta, vlády dokonce o 1,4 %. Společně tak pomohly zabrzdit propad ekonomiky o 0,6 procentního bodu. U vlády se dá očekávat, že bude pokračovat růst výdajů, a můžeme se částečně spolehnout na další kladné příspěvky do ekonomiky.

U spotřebitelů to není tak jisté. Stále nepříznivá situace na trhu práce, dlouhodobě klesající mzdy a tendence spotřebitelů šetřit ukazují na stále slabou spotřebitelskou poptávku. Skepse spotřebitelů je vidět na rozdělení jejich spotřeby na zboží dlouhodobé a krátkodobé spotřeby. U zboží krátkodobé spotřeby totiž klesly výdaje o 1,4 % meziročně, zatímco výdaje na zboží dlouhodobé spotřeby rostou o 5,7 %. Trend špatné poptávky po zboží krátkodobé spotřeby panuje už od konce roku 2010 a prozatím není důvod, proč by mělo skončit. Spotřebitelé totiž dlouhodobě vnímají situaci jako ideální pro šetření. Důležitá pozitivní informace přišla ze zahraničního obchodu. Opět došlo k růstu vývozu a jen stagnaci dovozu. To opět vytváří pozitivní hodnoty a snížení poklesu ekonomiky. Na vývozu se postupně projevuje zlepšení nálady hlavně v Německu, na které je vázána velká část exportérů.

Důvod, proč ekonomika poklesla v druhém čtvrtletí, je opět tvorba kapitálu. V meziročním srovnání totiž klesla o 12,6 % a čtvrtletně o 0,1 %. Nedošlo totiž k očekávanému opětovnému růstu zásob po propadu v prvním čtvrtletí, naopak investiční aktivita klesá. Jasným příkladem je stavebnictví, které nenašlo své dno a stále se propadá. Trpí tím i další obory, které jsou na něj navázané.

Ing. Michal Kozub
Analytik
Home Credit a.s.

Zpřesněné údaje potvrdily zvýšení hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí letošního roku, byť o něco slabší, než uváděl první odhad. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se HDP zvýšil o 0,6 procenta, meziročně výkon ekonomiky klesl o 1,3 procenta. Zásadní vliv na vývoj HDP měl zahraniční obchod, jehož kladný příspěvek více než vyrovnal negativní vliv klesajících složek domácí poptávky.

Spotřební výdaje domácností se po dvou kvartálech růstu snížily. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím klesly o 0,4 procenta. Při stagnaci nezaměstnanosti a reálném poklesu či stagnaci mezd nezbyl prostor na větší utrácení. S obratem ekonomické situace k lepšímu a zmírněním skepse by ale spotřeba domácností mohla brzo opět začít růst.

Na začátku roku to vypadalo, že letos nebude chtít vláda opakovat negativní fiskální impuls, nicméně ve 2. čtvrtletí se vládní výdaje opět snížily, tentokrát o 0,7 procenta v mezikvartálním srovnání. Vliv restriktivní fiskální politiky se navíc promítá i v další složce HDP – tvorbě fixního kapitálu.

Investice nadále strádají. Tentokrát klesly o 1,5 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím. Meziročně propadly dokonce o 6 procent., když klesly obě klíčové složky, investice do strojního vybavení a investice do budov a staveb. Mírně kladný příspěvek přinesly zásoby, když se ve srovnání s 1. čtvrtletím zmírnil jejich pokles.

Recese by neskončila, kdyby tomu nepomohl zahraniční obchod. Českou ekonomiku podle očekávání z recese vytáhlo oživení eurozóny, zejména potom Německa. Vývoz zboží a služeb se mezikvartálně zvýšil o 3,6 procenta, zatímco dovoz stoupl o 2,5 procenta.

Na straně tvorby HDP pomohly k růstu ekonomiky zejména průmyslové firmy a banky, kde se hrubá přidaná hodnoty zvýšila nejvýrazněji. V prvním případě o 1,7 procenta, ve druhém dokonce o 6,2 procenta ve srovnání s předchozím čtvrtletím.

Mezera výstupu, tj. rozdíl mezi kapacitami ekonomiky a jejím skutečným výkonem, se mírně snížil. Podle metody produkční funkce aktuálně činí 1,4 procenta, podle Hodrick-Prescottova filtru 2,4 procenta, podle band-pass filtru 1,3 procenta.

Data o vývoji zaměstnanosti a mezd ukazují, že se ve 2. čtvrtletí produktivita práce (HDP na zaměstnance) meziročně snížila o 1,2 procenta. Nicméně náklady práce na jednoho zaměstnance klesly o 1,5 procenta a jednotkové mzdové náklady tedy klesly o 0,3 procenta.

Za celý letošní rok očekávám pokles HDP o 1,0 procento. Ve srovnání s předkrizovým vrcholem v roce 2008 bude letošní výkon ekonomiky o 2,5 procenta nižší. K dosažení předkrizové úrovně dojde patrně až v roce 2015.

David Marek , Patria Finance