Americká ekonomika rostla, přibyla i pracovní místa. V Německu klesl počet nezaměstnaných, inflace eurozóny nárůst jen o 1,6%
Podle prvního odhadu americká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla stejně rychle jako podle původních „finálních“ údajů v prvním. První čtvrtletí však bylo revidováno dále dolů až na 1,1% (podle původního úplně prvního odhadu to bylo ovšem dokonce 2,5%). Do značné míry lze toto překvapení přičíst na vrub prakticky nulovému příspěvku vlády (v prvním čtvrtletí činil negativní příspěvek vlády 0,82%) a lepším než očekávaným fixním investicím (příspěvek k HDP +0,93% po -0,23% v prvním čtvrtletí) – právě zlepšená dynamika investic je největším pozitivem dat o HDP za druhé čtvrtletí. V růstu pokračovaly i zásoby (příspěvek +0,41% k HDP po +0,93% v prvním čtvrtletí, po tak velkém předchozím pozitivním příspěvku se spíše čekala jejich stagnace až pokles). Tempo růstu spotřeby se v souladu s očekáváním vrátilo po zrychlení růstu v prvním čtvrtletí na zhruba stabilní úroveň podobnou předchozím čtvrtletím (příspěvek k růstu HDP +1,22%, v prvním čtvrtletí +1,54%). Největším negativem byl ve druhém čtvrtletí zahraniční obchod, čisté exporty ubraly z růstu HDP 0,81%. Celkově tedy v podstatě po podstatné revizi prvního čtvrtletí rostla americká ekonomika v prvním pololetí zhruba v souladu s tím, co se čekalo, ale v jeho průběhu nabírala na síle.
Podle údajů ADP přibylo v červenci v USA v soukromém sektoru 200000 pracovních míst. Je to lepší údaj než se očekával a měl by mírně optimisticky naladit investory před pátečními oficiálními údaji z trhu práce. Chicagský PMI narostl z 51,6 na 52,3.
Pozitivně se vyvíjí situace také na německém trhu práce. Míra nezaměstnanosti se udržela na 6,8%, počet nezaměstnaných však oproti očekávané stagnaci klesl o 7000. Za celou eurozónu zůstala nezaměstnanosti nad 12% (přesně 12,1%) a dá se předpokládat, že i když se postupně zlepšuje stav ekonomiky bude trh práce slabý ještě měsíce, protože typicky zaostává za zbytkem ekonomiky. Inflace v eurozóně rostla v červenci meziročně o 1,6%, což znamená, že ECB si s inflaci nemusí dělat starosti. Jádrová inflace rostla meziročně jen o 1,1%, což ukazuje na slabost poptávkových inflačních tlaků a tedy i slabost ekonomiky.
Luboš Mokráš, Česká spořitelna
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz