Kurodova bazuka
V rámci své loňské předvolební kampaně, Shinzo Abe prohlásil,
že hlavní částí jeho strategie obnovy je úsilí Bank of Japan (BoJ) porazit
deflaci. Od té doby již investoři stihli promítnout očekávání vyšší inflace do
cen japonských aktiv a zároveň poslali dolů japonský jen a nahoru index Nikkei.
Ale jen pouze několik málo účastníků trhu bylo připraveno na rozsah opatření, tak jak jej uvolnila Bank of Japan na začátku dubna, kdy BoJ přislíbila zdvojnásobit japonskou monetární bázi skrze masivní nárůst nákupu majetku za účelem dosažení 2% inflačního cíle v horizontu 2 let.
Monetární radikalismu: proč?
Od splasknutí úvěrové bubliny v roce 1990, Japonsko prošlo
sedmi recesemi během více jak 20 let, kdy se tři z nich odehrály
v uplynulých pěti letech. Standardní postup pro zemi nacházející se
v recesi je snížení nominální úrokové sazby. Tento krok sníží reálné
úrokové sazby, což znepříjemňuje hromadění peněz, podporuje půjčování a zvyšuje
spotřebu, to podporuje ekonomický růst.
Ovšem v Japonsku, které podstupuje proces oddlužování a chronickou deflací, tento postup nefunguje. Krátkodobé nominální sazby jsou na nule již od roku 1995. Nyní, kdy ceny napříč celou ekonomikou padaly o 1 % ročně od roku 1994, reálné úrokové sazby byly vyšší, než je nutné s ohledem na slabost ekonomiky.
Čtěte o kvantitativním uvolňování v Japonsku na
PenizeNAVIC.cz:
- Neztraceno
v překladu: Pohled z Tokia
- Kvantitativní
uvolňování v Japonsku a jeho dopad na ceny aktiv
V tomto stavu je velmi těžké použít monetární politiku ke
stabilizaci ekonomiky. Místo toho se břímě přesunulo k fiskální politice:
nástroj, který je v řadě případů druhou volbou pro ekonomickou
stabilizaci.
Pokud se Japonsku podaří zastavit kolotoč klesajících mezd a cen, ve kterém je v současné době uvězněno (graf 1), monetární politika by mohla začít vracet věci do normálu. Toto by následně mohlo umožnit použití tradičních nástrojů monetární politiky (snížení úrokových sazeb) v době příští recese. Co je však důležitější, vydláždilo by to cestu k fiskální stabilizaci.
Graf 1: Japonské zkušenosti s deflací
Vývoj japonských mezd a inflace
Zdroj: Datastream, AXA IM Research
Mzdy: zásadní faktor
Pokud BoJ vtlačí japonskou ekonomiku zpátky do světa, kde ceny rostou o 2 % ročně, potřebuje vidět také růst mezd. Bez růstu nominálních mezd by totiž inflace vyústila v pokračující propad reálných příjmů, výsledek by jistě negativně ovlivnil spotřebitelskou poptávku, kdy si žádná ze společností nebude moc dovolit zvýšit ceny.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz