Emerging markets a jejich budoucnost
Emerging markets jsou velmi oblíbenou investiční destinací, především díky vysokému potencionálnímu zhodnocení, jež je však spojeno s vyšší mírou rizikovosti. Neexistuje jednotný seznam zemí patřící mezi Emerging markets, avšak mezi nejvýznamnější zástupce této skupiny trhů patří bezesporu země BRIC (Brazílie, Rusko, Čína). V posledních letech též stále více roste význam dalších zemí, jako je Turecko, Indonésie, Mexiko.
Země BRIC patří mezi největší hvězdy z rozvíjejících se zemí, za posledních 5 let dosáhly tyto země vyššího růstu HDP oproti západním zemím. Vždyť jenom za posledních 8 let činil podíl těchto zemí na globálním růstu ekonomiky výše dvou pětin. Tento pozitivní vývoj se logicky odrazil na akciových trzích, které zaznamenaly silný růstový trend. Mnoho investorů bylo zlákáno vidinou rychlého zbohatnutí, aniž by si uvědomili, že vysoký výnos je vždy vykoupen vyšším rizikem. Ale jak je známo, není udržitelné dosahovat abnormálních výnosů dlouhé období. Důkazem mohou být právě země BRIC, jenž pomalu, ale jistě ztrácí původní investorský půvab. Jedním z důvodu je zpomalující tempo růstu HDP těchto zemí.
Mezinárodní měnový fond odhaduje, že země BRIC zaznamenají letos růst v průměru 4,5%, oproti 8,1% v roce 2010. Přes skutečnost, že tento růst je ve srovnání s ostatními zeměmi světa mnohem větší, je zde vidět zpomalující trend. Vysvětlení tohoto zpomalení je velmi jednoduché. Růstový potencionál těchto zemí vycházel především v dohánění vyspělých ekonomik, přičemž využívaly místní růstové stimuly. Ať již bohatá ložiska nerostných surovin či levnou pracovní sílu. Avšak čím více jsou tyto ekonomiky blíže úrovni vyspělých trhů, tím je jejich růst pomalejší. Zároveň stojí před novými problémy, které potřebují inovativní přístup ze stran vlád jednotlivých zemí. Ale vlády nejsou schopny včas zareagovat na potřebu změny a v důsledku toho dochází k útlumu, který může mít dlouhého trvání. Samozřejmě se jedná o velmi zjednodušený pohled na celou problematiku. Jelikož růst ekonomiky je determinován též charakteristikami jednotlivých zemí.
Brazilská ekonomická expanze je podpořena bohatými nerostnými ložisky a komoditním boomem. Avšak taková politika není z dlouhodobého hlediska udržitelná, jelikož komoditní boom jednou skončí a žádná ložiska nejsou nevyčerpatelná. V srpnu 2012 brazilská vláda schválila balíček o hodnotě 65,6 miliard dolarů na podporu ekonomiky. Investice mají především směřovat na zkvalitnění infrastruktury a zvýšení důvěryhodnosti u investorů. Podpůrný balíček spolu s konáním mistrovství ve fotbale a letních olympijských her může znamenat pro Brazilskou ekonomiku pozitivní stimuly. Přes všechny tyto prorůstové stimuly brazilská ekonomika vykázala růst ekonomiky v 1. kvartále pouze 0,6%, což je pod odhady expertů. Zároveň poprvé za mnoho let vykázala deficit obchodní bilance. Brazilskou ekonomiku v současné době trápí též vysoká míra inflace (6,5%), kterou má na svědomý nynější vládnoucí prezidentka Dilma Rousseff. Rousseff stimulovala růst zvýšením státních výdajů a tlaku na státní bankovní domy, aby více půjčovaly. Trhy čekají, zda vláda dodrží svého slova o podpoře investic, na místo spotřeby. Tento záměr však nebude asi naplněn, díky se stále zvyšující napětí v ulicích brazilských měst z důvodu sociálních nerovností a korupce.
Vývoj čínské ekonomiky je negativně ovlivněn nedořešeným přechodem na růstový model tažený domácí spotřebou. Obavy odborníků také vyvolává vysoký podíl stavebnictví na hospodářském růstu. Jima Chanose poukazuje na skutečnost, že po odečtení stavebnictví vychází nikoliv zpomalení ekonomiky, ale prudký negativní vývoj. Zároveň poukazuje na časté výpadky energetické energie. V posledních týdnech se velmi diskutovalo o stabilitě čínského bankovnictví, jelikož případná bankovní krize v Číně by mohla mít podobné světové negativní důsledky jako finanční krize v USA v roce 2008. Čínské bankovnictví je v současné době zatěžováno nekvalitními úvěry, jež čínské banky dlouhodobě skrývaly. Čínská centrální banka se začala orientovat na snižování přílivu levného kapitálu, aby donutila banky k větší úvěrové zodpovědnosti. Tato politika negativně ovlivní dosavadní expanzivní vývoj čínského HDP, ale na druhé straně může mít pozitivní dopad na stabilitu čínského bankovnictví a utlumení obav o úvěrové bublině. Přes všechny tyto pozitivní zprávy, zde stále visí ve vzduchu obava, zda čínské banky disponují dostatečnou likviditou. Na druhé straně ve většině bank má stát svoje podíly. Takže pokud by nastala tato situace, s velkou pravděpodobností by Čína nenechala banky padnout.
Ani v jiných zemích BRIC není situace o mnoho lepší. Ruská ekonomika je velmi závislá na vývozu ropy a ostatních nerostných surovin. Rusko jako většina rozvojových zemí má obrovské problémy s mírou korupce, jež snižuje efektivnost investic. Ani vládnoucí síla v Rusku nepomáhá ke zvyšování důvěryhodnosti u mezinárodních investorů. Typickým příkladem může být společnosti Royal Dutch Shell, která byla vládou donucena v roce 2006 odprodat své naleziště na ostrově Sachalin.
Špatné zprávy jdou také z Turecka. Turecko bylo donedávné doby velmi oblíbenou investiční destinací. Místní ekonomice velmi napomohla současná vláda, které se podařilo stabilizovat tureckou ekonomiku a dosáhnout rychlého růstu. Současné protivládní demonstrace a neschopnost vládní strany uklidnit situaci velmi negativně ovlivňuje platební bilanci a úvěrový rating země. Erdogan přilil olej do ohně v okamžiku, kdy označil za jedny z podněcovatelů demonstrací spekulanty, kam zařadil velké domácí podniky, domácí i zahraniční investory. Zároveň vyzval obyvatele k ukládání svých peněž do státních bank, místo do soukromých institucí. Všechny tyto skutečnosti velmi poškodily důvěryhodnost Turecka jako investiční destinace a otevřelo otázku ohledně jeho budoucího vývojového směru.
Neoptimistické zprávy z rozvíjejících se trhů se nepříjemně spojují s vyjádřením amerického Fedu, který oznámil změnu dosavadní expanzivní politiky. Tento obrat bude mít negativní dopad především na vybrané ekonomiky Jižní Ameriky a Afriky, které jsou velmi závislé na zahraničních finančních zdrojích. Zvyšující výnosy v USA a ve vyspělých zemích budou spíš znamenat stahování kapitálu zpět z rozvíjejících se trhů. Výnosy dluhopisů některých rozvíjejících zemí se dokonce propadly na rekordní minima. Dalším stimulem pro stahování kapitálu je znovu připomenutí vysokého politického rizika spojeného s emerging markets, a to zejména díky rostoucímu sociálnímu napjetí a to nejen v emerging markets.
Americké akciové indexy zůstávají od počátku roku v plusu 10-15%, zatímco Čína ztratila cca 15% a Brazílie přes 22%. Proto je v současné době potřeba více rozlišovat mezi jednotlivými rozvojovými trhy a vyhledávat trhy nové. Též se stále více ozývá názor, že nesourodé investiční uskupení jako je BRIC, s velkou pravděpodobností alespoň na nějaký čas ustoupí do ústraní. Na druhé straně se zde otevírá prostor pro jiné rozvíjející se trhy, které byly zatím investory více či méně přehlíženy. Jedná se například o Tchaj-wan, který jako jeden z mála emerging markets nepostihl odliv kapitálu.
Libor Tůma
STOX.CZ zprostředkovává online obchodování na více než 80 akciových trzích prostřednictvím platformy Trader Workstation. Nabízí velmi nízké poplatky a technickou a investiční podporu v češtině. Více na www.stox.cz.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz