Komentáře k vývoji HDP v 1Q - výrazné zklamání, čekal se mírný pokles a ne sešup a ledová sprcha

Podle předběžných údajů ekonomika klesla v prvním čtvrtletí meziročně o 1,9 %. Je to výrazně více, než se předpokládalo a jde o mnohem horší výsledek, než v posledním čtvrtletí minulého roku. Přitom o tom se mluvilo jako o dně současné krize. Mezičtvrtletně ekonomika klesla o 0,8 %. To je nejhorší výsledek od krize v roce 2009, kdy ekonomika skokově propadla.

Proč se ekonomice nedaří, je relativně jasné a stále opakované téma poslední více než rok. První problém je spotřeba domácností, tedy koncových uživatelů. Ta měřená maloobchodními tržbami klesla v prvním kvartále o 2,8 % a stále pokračuje začarovaný kruh. Spotřebitelé nechtějí utrácet, podniky nemají pro koho vyrábět, a proto nepotřebují tolik zaměstnanců. I když se objevují hlasy o tom, že spotřebitelé část svých nákupů přenesli za hranice, tak pro českou ekonomiku to neznamená až tak dobrou zprávu. Místním prodejcům to tržby nezvedne a ani na výběru daní, např. DPH, se to také nepodepíše. Chuť spotřebitelů obecně utrácet je malá, a své větší výdaje odkládají dále do budoucna. V mnoha segmentech je aktuálně deflace - tedy pokles cen, a to pomohlo podpořit poptávku. Díky tomu podle statistiků nebyla spotřeba domácností už tím hlavním, co táhlo ekonomiku ke dnu.

Dalším velkým záporným bodem je průmysl a stavebnictví. Průmysl doplácí na tolikrát opakovanou krizi v automobilovém sektoru. Poptávka po nových autech v Evropě klesá a na to doplácí výrobci. Ale nejen samotní výrobci musí čelit poklesu poptávky - týká se to i navazujících oborů jako je třeba výroba kovů. Stavebnictví je dlouhodobě v krizi a letošní rok by měl být pro něj tím nejhorším. Svým objemem ale není až tak důležitý pro celkový růst ekonomiky, přesto jeho problémy jsou viditelné a snižují ekonomickou náladu v zemi. V zahraničním obchodě, který býval dříve velkým zdrojem ekonomického růstu, ale došlo ke změně - objemově totiž klesá a tak už nedokáže přinášet životně nutné pozitivní hodnoty k ekonomice. Ve výsledku se tak nyní ekonomika nemá o co opřít.

Dnes zároveň zveřejnil předběžné hodnoty i slovenský statistický úřad. Slovenská ekonomika také zpomaluje svůj růst - meziročně roste jen o 0,6 %, po sezónním očištění o 0,9 %. Ještě před rokem přitom rostla o 2,9 %. Stejně jako v Česku, i zde hospodářství doplácí na problémy v Evropě a celkově špatnou poptávku v zahraničí. Slovensko je totiž stejně jako my extrémně orientované na výrobu automobilů. Problémy ale přišly s minulým čtvrtletím, kdy výrazně začala padat spotřeba domácností a to se pravděpodobně přeneslo i do tohoto roku. Průmysl se prozatím drží nad vodou díky novým investicím z loňska, které prozatím přinášejí meziročně vyšší čísla, od poloviny roku ale přijde výrazný pokles díky vysoké srovnávací základně.

Ing. Michal Kozub
analytik společnosti Home Credit a.s.

Bohužel se naplnilo očekávání, že se ke slabé domácí poptávce přidá i zhoršení zahraničního obchodu, což ekonomice nedovolí vyprostit se z recese. Kombinace negativních faktorů má však mnohem drtivější dopad, než kdokoli očekával. Hrubý domácí produkt se v 1. čtvrtletí snížil o 0,9 procenta v porovnání s předchozím čtvrtletím, meziročně výkon ekonomiky klesl o 1,9 procenta.

Aktuálně není žádná část ekonomiky, která by pomohla růstu HDP. Na spotřebu domácností doléhá, stoupající nezaměstnanost. Data o výběru sociálního pojistného a dílčí údaje z průmyslu ukazují na stagnaci reálných mezd v úvodu letošního roku. Spotřebu brzdí také obavy domácností, které se promítají do růstu míry úspor.

Za klesající investiční aktivitou jsou nižší investice do staveb, jak ukazují data o stavební produkci, i menší investice do strojního vybavení, což naznačují data o dovozu příslušného zboží.

Zásadní pro vývoj ekonomik je obrat zahraničního obchodu k horšímu. Vývoz se v 1. čtvrtletí reálně snížil pod tíhou recese v eurozóně. V posledních třech letech byl příspěvek čistého exportu ke změně HDP pozitivní a pomáhal tlumit dopad fiskální konsolidace a zhoršující se situace v domácí poptávce. Teď to již bohužel není pravda.

Současná recese je nejdelší v novodobé historii české ekonomiky. HDP klesá šest čtvrtletí v řadě. Za svým předkrizovým vrcholem, jehož ekonomika dosáhla ve 3. čtvrtletí 2008, nyní HDP zaostává o 3,6 procenta. Mezera výstupu, rozdíl mezi potenciálem ekonomiky a jejím skutečným výkonem, se rozšířila na 2,0 procenta. S tím se zvyšuje riziko, že ekonomika sklouzne do deflace.

Z pohledu měnové politika se zvyšuje naléhavost dalšího uvolnění měnových podmínek, což v českém případě znamená větší pravděpodobnost devizových intervencí ve snaze oslabit kurz koruny.

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, které již publikovaly data o HDP, patří české výsledky mezi nejhorší. Zde jsou údaje za vybrané země:

Německo: -0,2 procenta
Francie: -0,4 procenta
Rakousko -0,6 procenta
Nizozemí: -1,7 procenta
Maďarsko: -0,9 procenta
Polsko: 0,4%
Slovensko: 0,6 procenta

Po datech za 1. čtvrtletí se prognóza HDP na letošní rok zhoršila z -0,5 procenta na -1,0 procento. 

David Marek, Patria Finance