Eurozóna má stále dost nástrojů

Včera měla kurzotvornou ambici pouze dvě evropská makrodata. Index nákupních manažerů ve službách sice klesnul na nejnižší úroveň od roku 2011, drží se ovšem stále nad hranicí 50 bodů, znamenající hranici mezi pádem do recese a konjunkturou. Mírný meziroční pokles byl vyjádřen i v maloobchodních tržbách eurozóny za květen. Negativně působilo i snížení prognózy italského růstu v tomto roce. Tamní statistický úřad zhoršil svoji prognózu na 1,4% pokles, oproti měsíc starému odhadu půlprocentní recese. Tisková konference Maria Draghiho, týkající se logicky snížení základní úrokové sazby byla vystřídána polemikou člena ECB o možném dalším snížení sazeb, pokud nové ukazatele potvrdí, že situace v regionu se dále zhoršuje.

Včerejšek byl tedy klasicky pondělní, indexy se pohybovaly do strany, zvláště po rekordních nárůstech posledních dvou obchodních týdnů. Trhy se tedy dále vezou na euforii z různých způsobů monetární stimulace, zvláště po slovech evropských politiků, směřujících k tendenci ještě vyšší peněžní expanze.

Jako potenciálně zásadní hrozba pro světové kapitálkové trhy se jeví situace kolem překročení dluhového stropu v USA. Podle všeho se deadline řešení přesouvá z 18. května na konec prázdnin. Připomínám, že v případě platnosti dluhového stropu (za kterým se rozpočet USA již dlouho pohybuje), se automaticky aktivují drastická úsporná opatření.

Dnešek bude poznamenán hospodářskými výsledky třech velkých evropských bank. K pozitivním výsledkům BNP v minulém týdnu, se dnes připojila i Societe Generale a Credit Agricole. Otazník zatím visí nad německou Commerzbank.

Mojmír Boček