Na Kypru se rozhodlo o hybridním řešení

Kypr je pátou zemí eurozóny, která požádala o pomoc. Důvodem problémů třetí nejmenší ekonomiky eurozóny je krize bankovního sektoru, který tvoří dvě pětiny kyperského hospodářství. Případ velmi připomíná situaci před několika lety na Islandu a v Irsku, kde bankovní sektor přerostl rozumnou míru. V Irsku sanovala banky vláda, zatímco na Islandu nesli náklady na svých bedrech věřitelé. Kyperské banky měly v oblibě řecké dluhopisy, které jako jedno z hlavních aktiv držely, což jim po snížení jejich hodnoty prakticky vymazalo vlastní kapitál.

Kyperské firemní daně ve výši 10 procent společně s evropskou měnou patřily mezi lákadla zahraničních investorů, kteří si sem přesouvali svá sídla. A právě oni budou nejvíce poškozeni vyvlastněním vkladů nad 100 000 euro. Firmy tak přijdou o množství pracovního kapitálu. Mezi nimi bude i 1700 českých firem, které si sem přestěhovaly sídlo. Další poškozenou skupinou budou ruští střadatelé, kteří si ostrov oblíbili nejen kvůli slunečnému počasí.

Celkově lze říci, že evropští představitelé dosáhnou toho, že Kypr bude muset přijmout opatření, mezi kterými bude i zvýšení korporátní daně, což bude mít za následek odliv zahraničního kapitálu. Zároveň však zbourali dogma o nedotknutelnosti bankovních vkladů v eurozóně. To by mohlo mít při problémech dalších zemí neblahé důsledky. Při sebemenších problémech by mohlo dojít k runům na banky a celkové ztrátě důvěry v celý bankovní systém.  Důvěru bohužel žádné daně neobnoví.

Vojtěch Železný
Portfolio Manager
Conseq Investmenet Management, a. s.