Měření inflace v České republice

Před necelým měsícem jsem se věnoval měření nezaměstnanosti v České republice, konkrétně změně metodiky. Dalším mediálně velmi sledovaným ukazatelem je míra inflace. V řadě diskusí lez narazit na zmínky, že individuální inflace je úplně jiná. Proto jsem připravil stručný přehled spotřebitelského koše a přidal pár porovnání.

Spotřebitelský koš se skládá z přibližně tisíce položek rozdělených do 12 základních kategorií. Tyto kategorie jsem seřadil podle významu.

1. Bydlení – 28%
2. Potraviny a nealkoholické nápoje – 15,0%
3. Doprava – 10,5%
4. Alkoholické nápoje a tabák – 9,7%
5. Rekreace, kultura- 9,0%
6. Bytová výbava – 5,8%
7. Hotely a restaurace - 4,9%
8. Pošta, telekomunikace - 3,6%
9. Oděvy - 3,6%
10. Zdraví  -2,3%
11. Vzdělávání – 0,8%
12. Ostatní - 6,9%

Soubor s daty jsem si prošel a narazil jsem na celou řadu dalších zajímavých srovnání. Odkaz na detailní složení spotřebitelského koše najdete na stránkách Českého statistického úřadu

Zkusil jsem si tipnout, jaká individuální položka má největší váhu. Netrefil jsem se.

Položkou s největší individuální váhou – 10,8% - je „Imputované nájemné vlastníků – nájemníků“. Tedy položka, kterou reálně nikdo neplatí.

Je to částka, kterou by majitelé bytů a domů platili sami sobě za to, že v bytě či domě bydlí. Tato částka je více než dvojnásobná oproti klasickému nájemnému placenému v nájemních či družstevních bytech (4,7%). Tato částka je pak méně důležitá, než cena cigaret (4,9%).

Elektřina, plyn, topení a ohřev teplé vody pak dohromady 10%. To je docela dost. Samotné vodné a stočné mají dohromady váhu 1%, tedy ani ne poloviční v porovnání s cenou piva.

Schválně, změnám cen jakých položek je mediálně věnována výrazně větší pozornost?

Dalších porovnání se najde celá řada.