Významné personální změny na globální finanční scéně

Příští měsíc dojde ke změnám na postu šéfů centrálních bank Číny a Japonska. Osobnosti, které se dostanou na tyto uvolněné posty, bezpochyby ovlivní další globální vývoj.

Guvernér čínské centrální banky odchází po 10 letech ve funkci poté, co nebyl znovu v listopadu loňského roku znovu zvolen do ústředního výboru čínské komunistické strany. Guvernér japonské centrální banky rezignuje za pár dní pouhý měsíc před uplynutím pětiletého funkčního období, poté, co si jeho setrvání ve funkci nepřeje nově zvolený japonský premiér.

I když, oficiální důvody jsou hezká věc. Neoficiálně mi to ale přijde, že je to důsledek horšího, než očekávaného výkonu ekonomik obou zemí, v Číně pak posílení tržních vlivů na kurz juanu a následně vývoj ekonomiky jako celku.  Uvidíme, s jakou politikou přijde jeho nástupce.

V Japonsku je za důvodem rezignace nesouhlas guvernéra BoJ s expanzivní politikou směřující k tvorbě pracovních míst i za cenu zvýšení inflačního cíle, podle něj deflace mávnutím kouzelného proutku neskončí. Jsem zvědav, zda stávající premiér jmenuje poddajného guvernéra ochotného obětovat hodnotu jenu konci deflace či nikoliv.

I kdyby takového ministra našel, přímé kroky směrem k oslabení jenu nebude snadné aplikovat. Na nedávném setkání ministrů financí a představitelů centrálních bank zemí skupiny G20 v Moskvě bylo domluveno, že jednotlivé země nebudou ovlivňovat kurzy měn kvůli vylepšení konkurenceschopnosti vlastních zemí. Díky vývoji jenu se do centra pozornosti v Moskvě dostalo i Japonsko. Zde však japonští představitelé obhájili pokles jenu, který nazývají pouze vedlejším produktem jejich politiky zaměřené na podporu ekonomiky.

Každopádně si musíme uvědomit, že ke korekci politik Číny a Japonska může dojít. Se všemi důsledky.