Terminátor není Fénix

Už je to dávno pryč - ty časy se nevrátí. Přišli nové - staré pryč na křídlech odletí. Zůstanou jen vzpomínky - na další volební období. Malounko parafrázovaný text písně by mohl ilustrovat dnešní pořad Partie na Prima family. Ve studiu se ocitl dosud neformální a od včerejška formální předseda strany Věci veřejné sám, protože podle jeho včerejších slov Nečasův trojský (Kuba) a Kalouskův ryzí (Müllerová) kůň odřekli. Předseda strany, která vlétla do české politiky jako neohrožený Conan, dobyvatel, aby se posléze po výrazném úbytku svalové hmoty stala podle Víta Bárty terminátorem. Bártovy příměry jsou, mírně řečeno, originální, což pro futuro otevírá nikoli příslovečná vrátka, nýbrž celou bránu k ještě svéráznějším interpretacím. Ačkoli by Bártův popis slušel spíše bájnému Fénixovi, tak si pro příměr vybral androida z kultovního filmu, který je v něm chápán jako ukončovatel. Možnému ukončení strany se však předseda brání, naopak doufá, že zaujme akcentem na zlevňování potravin, potažmo ataky na Andreje Babiše (prostřednictvím zákona o významné tržní síle). Svoji terminátorskou strategii svázal s heslem pracovitost, zarputilost a pokora, vůči Babišovi však evidentně nejde o žádnou pokoru, zde dominuje jednoznačně zarputilost. Vcelku logicky se tady vynořují názory, zda spíše než bezskrupulózního kapitalistu nebere pan předseda Babiše jako konkurenta šéfujícího hnutí ANO 2011.

Naivní nezaujatý pozorovatel by totiž možná spíše čekal například podporu českých výrobců potravin, za tohoto stavu však možná někoho napadne jestli ve vztahu k prodejcům, resp. řetězcům není naopak v pozici kooperujícího (security pracovníci). To jsou samozřejmě spekulace, bohužel k nim Bártova argumentace přispívá. Jeho projev tradičně sice nepostrádal sebevědomí, s ohledem na dosavadní zkušenosti se však přesvědčivost z dob předvolebních a krátce po volbách jaksi vytratila. Pokoušel se nějakým způsobem vysvětlit vazby vůči stávajícímu i budoucímu prezidentovi, nicméně z debaty s moderátorem nevyplývalo, že strana jako subjekt politiky by měla takovou relevanci, jakou by ji pan předseda rád přisuzoval. Velmi se přitom odkazoval na praktické kroky svojí ženy, předsedkyně poslaneckého klubu, Kateřiny Klasnové, až ho Jan Punčochář pořádal, aby mluvil za sebe. K dobru mu budiž v každém případě přičteno, že zvláštní šance na udržení v Parlamentu Věcem veřejným realisticky nedává, jeho cílem je především její udržení v povědomí veřejnosti, resp. přežití v systému.

Další informace a zajímavosti zde, třeba o dobrém pivu z jihu nebo chlebu s jednodenní "respirací"