Armáda se více opře o aktivní zálohy, počítá se s nimi i pro zahraniční mise

PRAHA (MEDIAFAX) - Česká armáda dozná výrazných změn. Profesionální vojáky bude totiž doplňovat na pět tisíc aktivních záložáků, kteří však budou mnohem lépe vycvičeni a placeni než nyní a budou mezi nimi i specialisté z nejrůznějších oborů. Záložáci také nově mohou být nasazováni do zahraničních vojenských misí.

Oproti současnosti tak dojde k naprostému přebudování pojetí vojenských záloh. Ty v současnosti působí při Krajských vojenských velitelstvích (KVV) a čítají přibližně 1100 záložáků. Celkově je však pro aktivní zálohy vypsáno 2500 míst, jsou tedy zaplněny z necelé poloviny. Jejich využití v akci je však omezené, svou hodnotu ale v minulosti prokázali například při povodních. Každý z nich dostává roční odměnu 6000 korun.

S tím, že aktivní zálohy budou pro KVV působit dál, počítá i nová koncepce, kterou schválila Bezpečnostní rada státu. Své aktivní zálohy si ale budou nově vytvářet i jednotlivé vojenské útvary a armáda by ráda dostala do aktivních záloh také odborníky a specialisty z nejrůznějších profesí.

"Jsou různé specializované činnosti, nejenom v oblasti zdravotnictví, ale i například techniky. Dneska se operuje skutečně s velmi high-tech vyspělými technologiemi. Velmi rychle běží výzkum, vývoj a inovace a máme potřebu většího zapojení kvalitních specialistů, kteří třeba dělají normálně svou profesi v občanském sektoru, ale chceme, aby byli připraveni v případě potřeby sloužit pro armádu," přiblížil ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).

Obdobně využívají aktivní zálohy například ozbrojené síly USA, Velké Británie, Francie či Polska, ale i menších státy jako Norsko, Nizozemsko nebo Dánsko. Například Britové takto doplňují až pětinu svých sil.

Nový aktivní žálozáci by oproti současnosti měli být lépe cvičeni i ohodnoceni. Ze současných osmi týdnů koncepce počítá s prodloužením jejich výcviku na 12 týdnů a jejich roční odměna by se měla zdvojnásobit na 12 tisíc korun. Navíc získají nárok na stejné benefity jako profesionální vojáci v podobě například zdravotní a rehabilitační péče. Zdvojnásobí se také celkový počet míst v aktivních zálohách na 5000. Změní se ale i jejich role v rámci nasazení do akce. "Počítáme s tím, že se zvýší možnost nasazení aktivních záloh včetně operačního nasazení za hranicemi," doplnil náčelní generálního štábu armády Petr Pavel.

Nově by také měli být motivováni zaměstnavatelé, aby byli ochotni své zaměstnance na výcvik v rámci aktivních záloh ze zaměstnání uvolnit. Definitivní podoba motivačních opatření však zatím není ještě definitivní a v současnosti se o ní jedná.

"Pouze z rozpočtu ministerstva obrany nejsme schopni tyto motivace zajistit, proto jsme tento bod vznesli i v pondělí na bezpečnostní radě státu a zdůrazňujeme, že je za potřebí i účast jiných rezortů," upřesnil Pavel. Motivace zaměstnavatelů by podle současné představy mohla být buď přímá finanční, tedy formou kompenzace nebo formou různých úlev jako například odpisů na daních.

"Jsou tu také motivace morálního charakteru, které se úspěšně uplatňují například ve Francii, kdy zaměstnavatelé, kteří uvolňují své pracovníky do aktivní zálohy, jsou otevřeně deklarování jako ti, kteří přispívají k zajištění národní obrany, což jim částečně zvyšuje kredit na trhu," doplnil náčelník generálního štábu.

I přes navýšení počtu aktivních záložáků si rezort obrany slibuje, že tímto krokem ušetří. Cena za výcvik a přípravu jednoho vojáka aktivních záloh totiž odpovídá přibližně 65 až 85 tisícům korun za rok, u vojáka v činné službě je to však až půl milionu. Náklady na 5000 vojáků v aktivních zálohách tak budou odpovídat přibližně 450 milionů korun. Ne v každé situaci se však povolání záložáka vyplatí. Při přímém nasazení je totiž aktivní záložník nasazení dražší než profesionální voják. Důvodem jsou kompenzace, které mu armáda v takových případech poskytuje.

Miroslav Kyncl, kyncl@mediafax.cz