Co nám provádějí komodity? Část první

Během minulých 200 let čelily ceny komodit několika velikým bublinám, nicméně žádná z těchto komoditních bublina, včetně té poslední narůstající v posledním desetiletí, nebyla tažena ekonomickým růstem, demografickými změnami, či prudkou industrializací některého regionu. Všechny tyto bubliny byly taženy měnovou inflací.

Když reálný ekonomický růst klesá nebo neroste, má to vliv na ceny ropy, protože ekonomika spotřebovává více vstupů, než produkuje. Řešením je pak růst produktivity, které těží z technologických inovací a k tomu jsou třeba kapitálové investice. Nicméně pokud produktivita vzroste, ovlivňuje pozitivně tento technologický růst produktivity i ostatní sektory. Tento mechanismus vysvětluje, proč ceny komodit očištěné o inflaci za období posledních 200 let klesají, navzdory tomu, že počet obyvatel na Zemi se za stejné období zvýšil z 1 miliardy na 7 miliard.

Zdálo by se, že neuvěřitelně rychlá industrializace Číny a zvýšený čínský zájem o komodity změní toto obvyklé schéma, že dojde ke k vyčerpání zdrojů, což povede k vyšším cenám komodit. Nicméně data ukazují něco jiného. Ve skutečnosti probíhala během posledních dvou století velmi rychlá industrializace v několika různých regionech, a pokud došlo k vyčerpání zdrojů, byly nahrazeny v důsledku technického pokroku jinými.

Následující grafu ukazuje výše uvedenou situaci a inflačně očištěný CRB index ukazuje, že navzdory masivnímu rozvoji Číny během minulých deseti let, je v současné době hodnota indexu na dolní úrovni, a hodnota indexu je zhruba stejná, jako před padesáti lety.

Graf – CRB Index

Ukazuje se, že jedinou hrozbou pro ceny komodit je inflace tažená intervenční monetární politikou státu, neboli tištěním peněz. Státní zásahy narušují tržní prostředí, což vede k nesprávnému ohodnocení zdrojů a v důsledku nesprávného ohodnocení ceny k jejich vyčerpávání, navzdory ušlechtilým pohnutkám státní politiky.

Pokračování příště...