Vláda se bude zabývat dětskými skupinami, spotřebitelskými úvěry i skinheady u policie

PRAHA (MEDIAFAX) - Na programu středečního jednání vlády je například zákon, který má nastavit jasná pravidla pro zřizování a provoz dětských skupin jako jedné z alternativ péče o předškolní děti. Ministři posoudí také unijní sjednocení podmínek pro spotřebitelské úvěry a zamezení náborů skinheadů k městské policii.

Veřejné školky jsou přeplněné a soukromé si většina lidí kvůli jejich ceně nemůže dovolit. Navíc schází možnosti pracovního uplatnění pro rodiče, kteří by se chtěli po narození dítěte dostat do zaměstnání jenom na částečný úvazek. Především matky proto využívají až čtyřletou rodičovskou dovolenou a zůstávají s dětmi doma, jakkoli by se rády vrátily do práce dřív.

Taková je ve zkratce motivace věcného záměru zákona o dětské skupině, který ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) rozepsalo na 82 stran doplněných řadou statistik, výzkumů a ekonomických ukazatelů.

"Hlavním záměrem nově navrhované úpravy je vytvořit nástroj služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, který zvýší dostupnost služeb péče o děti a usnadní participaci rodičů s malými dětmi na trhu práce," uvedlo MPSV v předkládací zprávě. "Rodičům se tak umožní udržení kontaktu se zaměstnáním v době péče o dítě a postupné (znovu)zapojení do pracovního procesu s ohledem na jejich strategii při sladění profesního, rodinného a osobního života," dodalo.

O děti by se mohli starat jenom lidé se vzděláním všeobecné sestry, zdravotnického asistenta, ošetřovatele, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře, sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách či učitele mateřské školy. Anebo ti, kdo mají profesní kvalifikace chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky.

Stropem pro jednu dětskou skupinu má být podle věcného záměru zákona 24 dětí. Jedna pečující osoba se může sama starat maximálně o šest dětí. Maximální počet obstarají dva lidé, ovšem jen za předpokladu, že mezi dětmi není žádné mladší dvou let. V opačném případě musí přibrat ještě aspoň jednu pracovní sílu s odpovídající kvalifikací.

Kromě stanovení pravidel pro to, kdo, jak a o kolik dětí bude moci v dětské skupině pečovat, chce rezort podpořit zájem zaměstnanců a zaměstnavatelů o tuto službu. První mají dostat slevu na dani ve výši až 14 400 korun ročně, druzí si budou moci z daní odečíst část nákladů na zřízení a provoz dětských skupin. V modelovém příkladu MPSV kalkuluje s tím, že daňově uznatelné náklady pro firmy by mohly být 95 tisíc ročně za zřízení a 86 640 korun za roční provoz jedné dětské skupiny.

V novele zákona o obecní policii si chce ministerstvo vnitra od vlády nechat posvětit novou definici bezúhonnosti a spolehlivosti. Podle ní se nebudou mezi strážníky moci zařadit lidé, kteří se participovali ve hnutí, jež se prokazatelně podílí na potlačování práv lidí.

Norma obsahuje také paragraf, podle něhož ztratí strážník spolehlivosti v momentě, kdy se bude pravidelně a úmyslně účastnit extremistických akcí nebo se bude zapojovat do činností hnutí, která potlačují lidská práva a svobody, případně k tomu navádějí.

"V současnosti je známo několik spíše výjimečných případů, kdy osoba zaměstnaná jako strážník se účastní činnosti a akcí organizovaných krajně pravicovými organizacemi, takové osoby však neposkytují morální, charakterové ani občanské záruky plnění úkolů obecní policie v souladu s účelem tohoto institutu a v souladu s podstatou demokratického právního státu," uvádí důvodová zpráva novely.

Do obecní policie se ale budou již moci dostat lidé, kteří spáchali úmyslný trestný čin, muselo se tak ale stát před 15 a více lety a nesměli tehdy dostat vyšší trest než pět let. V posledních pěti letech před nástupem k obecní policii by pak nesměl spáchat trestný čin z nedbalosti, pokud by náplň tohoto činu byla v rozporu s posláním strážníka.

Novela také umožňuje posílat obecní policisty do jiných obcí za účelem pomáhání při rizikových akcích, jako jsou jarmarky, taneční zábavy nebo historické rekonstrukce.

Kabinet Petra Nečase (ODS) má na programu také novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která by měla zajistit stejné podmínky pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN) ve všech státech EU. Předloha by měla usnadnit přeshraniční nabídku a poptávání spotřebitelských úvěrů.

Norma reaguje i na některé praktiky, kdy v leasingových smlouvách není zakotveno ani právo, ani povinnost nájemce koupit najatou věc na konci leasingu, ale ve smlouvě je pouhá možnost pronajímatele tuto najatou věc nabídnout nájemci ke koupi.

Úprava navíc posiluje princip zodpovědného úvěrování a ochranu spotřebitele před praktikami, kdy věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet a propadne tak zajištění úvěru.

Věřitel by tak při posouzení úvěruschopnosti musel vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (například předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.).

Zákon zavádí povinnost, aby spotřebitel dostal smlouvu a mohl odstoupit bez jakékoli sankce od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru, pokud v 14denní lhůtě od uzavření této smlouvy nedošlo na jejím základě ke sjednání spotřebitelského úvěru.

Vláda dále projedná návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Norma by měla pomoci v boji proti nezákonné těžbě dřeva a zavádí novinku v podobě povinných informací o zdrojích a dodavatelích dřeva a dřevařských výrobků.

Zákon přináší takzvaný systém náležité péče, ten by měl poskytnout přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích dřeva a dřevařských výrobků uváděných na trh poprvé, včetně informací, jako je například soulad s právními předpisy země původu vytěženého dřeva, popis a množství výrobku, země původu a případně region dané země a oprávnění k těžbě.

Předloha by měla pomoci zabránit uvedení na trh zhruba 16 milionů metrů krychlových nelegálně vytěženého dříví na trh Evropské unie.

Ministři se budou po týdnu znovu zabývat i novelou zákona o léčivech, která by měla zabezpečit lepší kontrolu padělků léků i jejich nežádoucích účinků. Její součástí je i snaha znovu rozjet kontrolu výdeje některých léků, v minulosti spojené s Centrálním úložiště receptům.

Novela počítá místo úložiště se vznikem registru výdeje léčivých přípravků s omezením. Podle zákona by mezi takové léky spadaly pseudoefedrinové přípravky, ale i subutex používaný při léčbě závislostí. V tomto kroku tak registr navazuje na úložiště.

Novinkou ale je, že ze strany pacienta se do registru nebudou psát data z občanky, ale pouze identifikační číslo, pod nímž je vedený u zdravotní pojišťovny. Tím je ovšem obvykle rodné číslo, které se považuje za citlivý údaj. Pokud bude pacientem někdo, kdo v Česku pojištění nemá, napíše se do registru jeho jméno, příjmení a datum narození.

Přitom právě kritika sběru citlivých údajů de facto zastavila fungování Centrálního úložiště receptů jako kontroly výdeje některých léků a Státní ústav pro kontrolu léčiv musel dokonce zaplatit pokutu dva miliony korun Úřadu na ochranu osobních údajů.

Jan Kálal, Jan Drahorád, Miroslav Kyncl, kalal@mediafax.cz