Něco se chystá

„Jsme připraveni udělat cokoliv pro zachování eura…..Věřte, že to bude dost“. Ne, nejedná se o hlášku z béčkového amerického filmu. Je to dnes již takřka památná věta z Draghiho londýnského projevu z konce července. Ta přitom okamžitě rozvířila vlnu spekulací, s čím že to bankovní rada ECB přijde na svém zasedání k druhému srpnu. Všechny spekulace o snižování sazeb či představení dalšího kola LTRO se však ukázaly jako liché. ECB nepřišla s ničím a Draghiho ostrá slova přišla naprázdno.

Důvod ke zklamání? V reálném světě jistě, na trzích však ne na dlouho. Přece jen bude další zasedání a trhy už opět spekulují, že se právě toto setkání ukáže jako to zlomové. Dnes, tedy přesně šestnáct dnů před schůzkou, jsou sázky nastaveny znovu velmi vysoko. Začne Draghi zastropovávat výnosy dluhopisů zemí EZ? Naznačí další uvolňování likvidity? Všechna tato opatření spolu s méně kontroverzními, jako je například další snížení pravidel kolaterálu pro půjčky komerčním bankám, jsou možná, ovšem jen pod podmínkou, že s nimi bude souhlasit Buba.

Buba neboli Bundesbanka dala přitom již jasně a bez obalu najevo, že nehodlá nečinně přihlížet tomu, jak se do bilance ECB dostávají další riziková aktiva a jak je evropský dluh federalizován. Do paměti se mi přitom vryly slova Weidmanna, která přesně vystihují postoj Bundesbanky, tedy: „Jsme největší a nejvýznamnější centrální bankou v rámci eurozóny a máme také silnější slovo než ostatní banky.“ Je tak jasné, že ať už Draghi plánuje jakékoliv kroky, bude si muset Weidmanna naklonit.

Ohledně možnosti představení nových nástrojů ECB jsem tedy vcelku skeptický. Mírný optimismus ve mně ovšem budí probuzení politiků po jejich návratu z dovolené. Již zítra (22. srpna) vyrazí do Řecka šéf eurogroup Juncker, aby si vyslechl návrh tamního premiéra na prodloužení lhůty k implementaci podmínek mezinárodních věřitelů. Předpokládám, že hlavně Němci nebudou chtít o ničem takovém ani slyšet, a tak za významnější schůzky považuji ty, které se odehrají mezi Merkelovou, Hollandem  a Montim.

I když je řada investorů už otrávena pomalým pokrokem na politické scéně (a oprávněně), nemyslím, že by bylo moudré, již politiky odepisovat. Příkladem může být návrh na bankovní unii, který Evropská komise představí k 11. září. Pokud půjde dostatečně do hloubky, může znamenat zásadní změnu ve struktuře fungování EZ. Tak či tak nás čeká velké množství událostí, a to ať už na poli centrálních bank či v rámci politických vyjednávání. Neoddiskutovatelně se nacházíme ve velmi zajímavém období, které bude determinovat budoucí podobu celé Evropy.

Jiří Šimara, analytik Cyrrus

Marek Hatlapatka (1978)

Vystudoval ekonomickou fakultu VŠB-TU Ostrava, absolvoval 3-měsíční stáž v Londýně a intenzivní kurz fundamentální analýzy pod vedením bývalého hlavního analytika Erste bank Galea Kirkinga. Ve společnosti CYRRUS, a.s. je zaměstnán od roku 2006, kdy nastoupil na místo analytika akciových trhů se zaměřením na zahraniční trhy, farmaceutický a bankovní sektor. Následně se specializoval na odvětví bankovnictví, elektrárenství a těžby uhlí a v těchto sektorech nyní patří k nejvyhledávanějším odborníkům v České republice. V roce 2008 se stal vedoucím analytického oddělení společnosti CYRRUS, a.s. a v této pozici působí i v současné době. Dlouhodobě patří k nejcitovanějším českým ekonomům, v roce 2010 se stal čtvrtým nejcitovanějším ekonomem v českých médiích.

Společnost CYRRUS, a.s., je licencovaným obchodníkem s cennými papíry. Společnost byla založena v roce 1995 a v současné době je největší mimopražskou makléřskou společností. Je členem Burzy cenných papírů Praha a Burzy cenných papírů ve Varšavě. Společnost CYRRUS, a.s., poskytuje komplexní služby na kapitálových trzích soukromé i firemní klientele, zaměřuje se na burzovní obchody v systému SPAD pražské burzy a obchodování na zahraničních trzích v Polsku, Maďarsku, Turecku, Německu a USA. Společnost patří mezi nejvýznamnější české obchodníky s investičními certifikáty.