M.Mobius: Čínský pohon automobilového průmyslu

Zdejší růst poptávky po automobilech přitom neustále roste, v květnu tohoto roku činily prodeje vozidel v Číně 1,6 milionu kusů, což v meziročním srovnání znamená nárůst o 16 %, v USA se přitom za stejnou dobu prodalo 1,3 milionu automobilů. Zatímco celkový výkon čínské ekonomiky může klesat, vysoké objemy prodejů zboží dlouhodobé spotřeby, mezi které patří i automobily, jsou důkazem toho, že zdejší spotřebitelé zůstávají mocnou hybnou silou světové ekonomiky.

Pohled do historie

Kořeny čínského automobilového průmyslu sahají až k padesátým letům minulého století, byly to ale reformy sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých let uvedené v život vládou premiéra Denga Xiaopinga, které uvolnily dlouho tlumenou poptávku po automobilech. Skutečný boom automobilového průmyslu však přišel až se vstupem Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001 a v té době realizovanými reformami. V uplynulé dekádě jsme tak mohli být v Číně svědky skutečného boomu automobilového průmyslu.

Když jsem před 20 lety navštívil Čínu poprvé, mohl jsem se, spolu s miliony ostatních, prohánět ulicemi velkých měst na jízdním kole. Dnes už jsou však ulice těchto měst (včetně Pekingu) zahlceny automobily. Situace již dospěla dokonce do takových rozměrů, že byla vláda nucena zavést limity na počet nově vydaných registrací vozidel. Ovšem ani zavedení tohoto opatření nevedlo k poklesu poptávky po automobilecha to jak na venkově, tak ve městech. V případě pokračování tohoto trendu tak můžeme být svědky zvýšených cen nafty a dalších paliv potřebných k pohonu automobilů.

Čtěte další příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky-dle-autora/mark-mobius

V současnosti čínskému trhu stále dominují zahraniční společnosti v čele s evropskými a americkými značkami, těsně následovanými výrobci z Japonska a Koreje. Atraktivita čínského trhu a snaha ušetřit na nákladech spojených se směnnými kurzy pak přiměla řadu výrobců k vybudování výrobních závodů přímo v Číně. Omezení uvalena na vlastnictví závodů zahraničními firmami však zabránila výrobcům v založení jimi plně vlastněných závodů. Právě proto se dnes v Číně můžeme setkat s výrobními závody vlastněnými zčásti zahraničními firmami a zčásti čínskou vládou ovládanými společnostmi či čínskými společnostmi ze soukromého sektoru. V některých případech se zahraniční firmy dokonce rozhodly ke spolupráci s několika místními značkami a vybudování závodů, v nichž jsou vyráběny vozy jak těchto tuzemských tak i zahraničních automobilek.
Na trhu s luxusními automobily však stále dominují evropské a americké značky, které zároveň v Číně investují obrovské prostředky do výroby příslušenství pro své vozy. Co se super luxusních aut týče, ty jsou stále dováženy ze závodů na Západě. Čína se však stává čím dál tím významnějším trhem i pro tyto značky, důkazem toho jsou výsledky reportované samotnými výrobci. Jeden z evropských výrobců automobilů nedávno uvedl, že celých 25 % jeho zisku pochází právě z Číny a že v uplynulých měsících prodal v Číně více aut než v USA.

Výroba v Číně. Kvalita, kvalita.... a kvalita!

Během své nedávné návštěvy výrobního závodu jedné evropské automobilky mne zaujaly tři věci. První: čistota. Druhá: důraz na kvalitu a kontrolu. Zdálo se, že je kontrole kvality věnováno stejné množství času jako výrobě. Třetí: elegance, se kterou pracovníci na montážní lince dokončovali své úkoly. Všude bylo viditelné pečlivé plánování a snaha o maximální ulehčení práce dělníkům. Viděl jsem zde spoustu robotických zařízení a snadno dostupné díly. Stejně tak jsem žasl nad úrovníautomatizace s důrazem na kvalitu, kvalitu a ještě větší kvalitu.

Místním značkám se daří získávat čím dál tím větší podíl na trhu. Například, největší čínský producent dílů pro sportovní vozy vyváží své výrobky hned do 60 zemí. Během své návštěvy jsem navštívil nově vybudovaný závod jedné automobilky a výroba se tu rozjížděla opravdu úchvatným tempem.
Stejně tak je zajímavý vývoj výroby automobilů s elektromotory či automobilů s hybridními motory. Z tohoto důvodu jsem také navštívil výrobní závod jednoho z místních výrobců automobilů na elektrický pohon. Během zkušební jízdy jedním z vyráběných vozů jsem byl opravdu překvapen jeho akcelerací a absencí hluku vycházejícího z motoru.

Na zvýšení tržního podílu domácích výrobců automobilů má zájem i samotná čínská vláda, jež v roce 2012 vydala seznam automobilů, které ke svému užití mohou kupovat státní organizace. Tento seznam přitom obsahoval výhradně vozy místních automobilek. Podle zpráv čínských státních médií pak čínská vláda dokonce uvažuje o opětovném poskytování dotací na koupi malých automobilů pro obyvatele venkovských oblastí, přičemž jsou to právě domácí automobilky, které by z této podpory prodeje automobilů měly těžit nejvíce.

V uplynulých měsících jsme také mohli být svědky zahraničních akvizic čínských automobilek. Tento trend by pak podle mě mohl pokračovat zejména s ohledem na těžkosti, kterými si nyní prochází eurozóna. Právě trable evropské ekonomiky by však mohly pomoci čínským automobilkám odhalit zajímavé akviziční příležitosti. Expanze čínských automobilek na zahraničních trzích zatím nezpůsobila příliš velký rozruch, postupem času by se však Čína mohla stát klíčovým hráčem na jednom menším zahraničním trhu.

Relativně k velikosti populace je čínský trh s automobily stále v plenkách a má stále velký prostor k růstu a tím pádem i většímu významu pro globální automobilový průmysl. Jedná se o skutečně vzrušující vývoj.

Čtěte další příspěvky z blogu Marka Mobiuse na http://www.penizenavic.cz/clanky-dle-autora/mark-mobius

© Copyright 2012 Franklin Templeton Investments. All rights reserved.
Článek byl převzat a přeložen s laskavým svolením společnosti Franklin Templeton Investments z blogu Marka Mobiusehttp://mobius.blog.franklintempleton.com/2012/07/10/china-fueling-auto-sales/