Koruna na letošních minimech. Hranice 26 CZK/EUR na obzoru.

Tento způsob jara, zdá se mi poněkud nešťastným. Koruně se jarní měsíce opravdu příliš nevydařily. Depreciace české měny začala již na konci března a ve druhém čtvrtletí letošního roku dále oslabovala jak vůči společné evropské měně, tak i k americkému dolaru. České měně se nedaří ani ve vztahu ke svým středoevropským kolegyním. Zatímco v minulosti byla ve středoevropském regionu téměř vždy premiantem, v posledních měsících o tuto pozici nejenže že přišla, ale dostala se na samotný chvost.

Důvodů proč se české měně v poslední době příliš nedaří, je hned několik. Prvním faktorem je slabý výkon domácí ekonomiky. Ta se v prvním čtvrtletí letošního roku dostala definitivně do recese a s podobnými výsledky, tedy poklesem hrubého domácího produktu, je nutno počítat i ve zbytku tohoto roku. Plně se potvrzuje fakt, že pokud se českému hospodářství nedaří, nedaří se ani české měně. Druhým faktorem jsou velmi nízké úrokové sazby. Jen pro srovnání, hlavní úroková sazba České národní banky činí aktuálně 0,75 %. V Polsku je obdobná úroková sazba na úrovni 4,75 % a v Maďarsku dokonce na 7 %. Investice do české měny je tak z toho pohledu nevýhodná. Jako poslední faktor je třeba zmínit zhoršující se stav evropské ekonomiky, Německa nevyjímaje. Vysoká otevřenost českého hospodářství je obecně známa a nese s sebou jak pozitiva, tak i negativa. V současnosti se bohužel projevují spíše negativní stránky.

Co lze tedy očekávat od letních měsíců? Bude koruna dále oslabovat nebo jako již tolikráte v posledních letech nabere vítr do plachet a zamíří zpět k silnějším hodnotám? Vyloučit se nedá ani jedna z těchto dvou variant, ale jako nejpravděpodobnější se nyní jeví třetí cesta – stagnace koruny na současných úrovních. Pod stagnací si však nelze představit neměnný kurz, nýbrž průměrnou úroveň, kolem které bude koruna oscilovat. V případě měnového páru s eurem by takovou konstantou mohla být hladina 26 CZK/EUR, vůči americkému dolaru poté hranice 21 CZK/USD.