Nervozita investorů přetrvává

Slabá hospodářská data z eurozóny i USA přiživila nervozitu investorů. Navíc potvrdila, že ekonomický růst bude v letošním roce slabý. Skutečný problém by ale nastal tehdy, pokud by se vývoj ekonomik úplně zastavil. V Evropě by tak došlo v rámci chystaných výdajových škrtů k ještě hlubšímu propadu životní úrovně obyvatel a vlády by své rozpočtové cíle plnily s velkými obtížemi.

Strach přitom nemají jen investoři. Podle pohledu skeptiků na současný vývoj trhu již lidé opět přestávají utrácet a také podnikatelé se bojí investovat ze strachu, aby své zboží měli komu prodat. Naštěstí takové obavy nesvazují všechny. Odhady ohledně letošního růstu HDP Evropy se pohybují mezi -0,2 a +0,2 %. „Jistou naději na oživení dává evropským ekonomikám zvyšující se export do rozvíjejících se zemí a USA. Zvyšující se poptávka po pracovní síle na trhu práce v exportně úspěšných zemích (například v Německu) navíc generuje vyšší růst mezd,“ říká Aleš Prandstetter, investiční stratég ČSOB Asset Management, a.s., investiční společnost. „To je v ostrém kontrastu se zeměmi, jako je Řecko nebo Španělsko, kde naopak ekonomická aktivita a poptávka po pracovní síle klesá. Zde by pomohla větší mobilita pracovní síly, kterou ale Evropa na rozdíl od USA spíše postrádá.“

Lepším výhledům napomáhá postupné snižování cen ropy, které snižuje inflaci, ale zejména umožňuje růst kupní síly domácností. „V následujících měsících by dalšímu snižování inflace mohly napomoci i klesající ceny ropy. Jestliže průměrná cena ropy zůstane kolem 100 dolarů za barel a kurz dolaru extrémně neposílí, inflace eurozóny se bude přibližovat nule,“ dodává Aleš Prandstetter.

Přestože hospodářské výsledky USA jsou výrazně lepší než evropské, neukazují na jasný růstový trend. Investory zde trápí nižší míra zaměstnanosti, než jakou doposud očekávali. Příliš se nedaří ani poptávce, která již druhý měsíc v řadě klesá. „Přesto si myslím, že americká ekonomika je již z nebezpečné zóny recese venku. Americká vláda pomáhá tamním podnikům řadou pobídek a stejně jako v Evropě je i zde relativně nízká inflace,“ vysvětluje Aleš Prandstetter.

Naštěstí i v nejisté době se najdou obory, kterým se nadprůměrně daří. Mezi ně patří například technologický sektor. „Zisky v tomto sektoru vzrostly oproti předchozímu roku v průměru o 17 %. Pyšní se tak vůbec nejvyšším růstem zisků ze všech sektorů. Průměr trhu převyšuje až dvojnásobně. A ještě je zde hodně prostoru pro pozitivní překvapení,“ uzavírá Aleš Prandstetter. Růstový potenciál technologií ale zůstává z hlediska nynějších cen akcií nedoceněn. Dá se přitom očekávat, že sektor by mohl dále profitovat z konstantní inovace produkce, investic do kapacit a poptávky po urychlené obnově, tedy z vývoje, který zpravidla přináší dobré tržby i marže.