Řecko půjde z kola ven a akciím se obloukem vyhněte

S ochodem Řecka z eurozóny počítá stále více expertů. Jak to vidíte vy?

Nick Beecroft (NB): Podle mě je tak 80% pravděpodobnost, že Řecko do konce roku z eurozóny skutečně odejde. Možná právě i díky tomu unie nakonec přežije. Je totiž možné, že by pak politici v eurozóně byli konečně ochotni podpořit fiskální unii a eurobondy, za něž by byly země společně zodpovědné.

Teď to možná vidí tak, že Řecko prostě nelze zachránit – má obrovské problémy s výběrem daní, s korupcí a tak dále, a nepovažují ho proto za zemi, která má na to v měnové unii zůstat. Jakmile zmizí, zůstanou ti, kteří na to podle politiků mají. Odchod Řecka tak může posunout ostatní směrem k fiskální unii.

Pokud i toto vezmeme v potaz, jak podle vás trh zareaguje na odchod Řecka z eurozóny?

NB: Podle mě trh zatím ještě plně nezahrnul možnost chaotického odchodu Řecka z eurozóny. Většina expertů si totiž stále myslí, že by něco podobného tězce poškodilo jak Řecko, tak eurozónu, a proto k tomu nedojde. Podle nich se buď řečtí voliči, nebo evropští politici leknou možných důsledků a ustoupí. Proto také trh oslabil – obavy narůstají –, ale nezkolaboval, jak se to stalo v době po pádu Lehman Brothers. Podle mě lze způsob odchodu Řecka jen stěží odhadnout. Řekl bych, že je 55-60% pravděpodobnost, že Řecko eurozónu po volbách opustí chaoticky. Následovat bude propad trhů.

Čtěte také:

Kdy se z vašich peněz stávají hloupé peníze?

Jak výrazný bude? Je možné to nyní odhadnout?

NB: To je hodně složité. Kolaps Lehmanů přišel jako blesk z čistého nebe, zatímco odchod Řecka by nebyl tak velké překvapení. Zároveň se dá říci, že vlády a centrání banky už mají příklad, jak se k něčemu podobnému postavit, aby se jim podobně jako po Lehmanech povedlo zachránit globální finanční systém. Možná tak nezažijeme tak výrazný propad jako ten, který skončil na začátku roku 2009, kdy se S&P 500 opřel o ďábelskou úroveň 666 bodů. Podle mě by však jistě došlo alespoň k 20% propadu S&P 500, evropské indexy by se asi propadly ještě výrazněji, možná až o 50 %.

Nákaza v Evropě je velká hrozba, ale akcie v USA by měly obstát

Co obecně čekáte, že bude v případě řeckého chaosu nejvíce klesat, a co by naopak mohlo ze zmíněné situace profitovat?

NB: Akciovým trhům nebude dařit určitě. Nejhůře na tom budou evropské burzy. Ty v Americe, Británii a v Evropě mimo eurozónu se však budou také propadat – tak o 20 %. Akcie v rozvíjejících se zemích na tom asi budou o něco lépe. To se určitě týká Asie – tam by mělo nanejvýš dojít k propadu o 15 %.

Dařit by se mohlo tradičním bezpečným přístavům, tedy americkým a asi i britským dluhopisům. Co se německých dluhopisů týká, tam bych čekal, že se začnou investoři trochu mít na pozoru. Objeví se totiž spekulace, že Němci nakonec za odchod Řecka nějakým způsobem zaplatí.

A co drahé kovy a komodity? Budou se v této situaci fungovat jako bezpečné přístavy?

NB: Nemyslím si, že se kovům a komoditám bude nějak dařit. Převládne totiž názor, že dojde k propadu poptávky. Ropa asi oslabí, možná až na 75 USD za barel. U zlata je pak vývoj velice těžké odhadnout – dolar by totiž byl relativně silný, což již nyní působí na cenu zlata negativně.

Fed ovšem podle mě nakonec zahájí třetí vlnu kvantitativního uvolňování, takže cena zlata najde novou oporu. Trojská unce žlutého kovu se může propadnout až k 1 400 USD, což vytvoří prostor pro zajímavé nákupy. Během dalších dvanácti měsíců by se pak mohla vyšplhat až na 2 000 USD.

Expert: Ropu pod 90 USD a zlato nad 2 000 USD letos jen těžko uvidíme

Doporučil byste sázet na kolaps Řecka?

NB: To ne. Ono stále není jisté, že na ten nejhorší scénář dojde. Zároveň je potřeba si uvědomit, že trhy už trochu oslabily, takže odměna v případě úspěchu není až tak atraktivní. Proto bych těď doporučil defenzivní taktiku. Na akciových trzích jde například o tituly spojené se zdravotnictvím nebo zbožím dlouhodobé spotřeby. Vyhnul bych se naopak finančnímu sektoru. Defenzivní taktika by navíc měla zahrnovat i větší investice do papírů s pevným výnosem, který garantují bezpečné přístavy.

Řekněme, že investor věří tomu, že Řecko vše ustojí, a volí proto agresivní hru. Co pak?

NB: Pak bych radil právě finančí instituce nebo tituly spojené se zbožím, které spotřebitelé nutně nepotřebují. Stejně tak můžete nakupovat ETF nebo pákové ETF, které by umožnily vydělávat na růstu akciových indexů. Ano, to bych radil lidem, kteří se Řeckem diktovaných turbulencí neobávají. To však opravdu není strategie, pod kterou bych se podepsal.

Čemu konkrétně věříte, na co sázíte?

NB: Stále jsem přesvědčen, že dluhopisy "bezpečných přístavů" mají co nabídnout. Mám na mysli americké a britské dluhopisy. Svým způsobem i tato investice vyžaduje odvahu, vždyť například výnosy u 10letých amerických dluhopisů jsou okolo 1,75 %.

Ale na dluhopisy může sázet i agresivní investor. Minulý týden došlo ke snížení ratingu Japonska. Právě to může být dalším ohniskem dluhové krize. Jeho dluh je 220 % HDP. Zatím to nebyl problém, protože byl japonský dluh z 95 % financován z domácích zdrojů. Ale v případě chaotického odchodu Řecka z eurozóny a prudkého nárůstu nedůvěry tento nárazník může přestat fungovat. Pokud na to máte – a preferujete agresivní hru –, může být shortování dluhopisů Japonska strategie právě pro vás.