Španělská finanční korida

Španělsko je aktuálně zřejmě nejdůležitější zemí v rámci eurozóny.  Už před dvěma měsíci jsem psal, že se na Španělsko valí problémy z důvodů sankcí ze strany EU kvůli neustálému odkládání úsporných opatření.

Španělsko je totiž pro finanční sektor jako celek jednou z nejrizikovějších evropských zemí. Je rozhodně významnější než Řecko - viz graf z léta loňského roku.

.

Španělsko je navíc obviněno ze zkreslování loňských čísel (za které byla prakticky odpovědna předchozí vláda) tak, aby ta letošní naopak vypadala příznivěji. K tomu si uvědomme, že trh s CDS je největší hned po Německu, Francii a Itálii. Proto CDS na rekordní úrovni těsně pod 500 body doprovázený růstem výnosů španělských desetiletých vládních dluhopisů k hranici 6% nevěští vůbec nic dobrého. V týdnu od 16. dubna týden je navíc na pořadu dne velká aukce desetiletých španělských dluhopisů. Její výsledky napoví mnohé a jsou tak netrpělivě očekávány prakticky všemi zúčastněnými stranami.

Vypadá to, že se španělské banky dostávají do izolace a nikdo jim nechce půjčovat, jinak by nebyly nuceny si půjčit v průběhu března přes 300 mld. euro od ECB. Jak je na tom španělská vláda uvidíme za pár dní. I když, kdo ví. Třeba její obligace mohou díky úvěrům od ECB kupovat právě španělské banky.

Španělsko má problém. Je příliš velké na záchranu, ale zároveň je i příliš velké na krach. Monetizace jejich dluhů se blíží. Právě proto asi se E. Nowotny z ECB ve snaze uklidnit investory vyjádřil v tom smyslu, že jeho teď více trápí deflace, než inflace.

Kombinovaný krach Řecka a Španělska je nezvladatelný a v takovém případě by byl rozkol v eurozóně nevyhnutelný.