Ropa: Startuje poslední dějství světového ekonomického dramatu

Spousta siláckých prohlášení a řinčení (nejen ekonomických) zbraní. Chamtiví spekulanti řeší ceny benzínu v USA, Izrael leží v žaludku řadě arabských zemí, země BRIC pohánějí poptávku po ropě, jejíž cena podle řady analytiků nenávratně míří k 200 USD za barel a "nikdy" již neklesne pod 130 USD. Na druhé straně je ovšem poněkud prozaičtější realita.

Trh s ropou je jako orchestr, který je řízen schopným dirigentem. A celé těleso má za sebou jednu skvělou generálku - rok 2008. Historie se sice neopakuje, ovšem mnohdy se docela dobře "rýmuje".

Tentokrát to není americká poptávka, která kolabuje, ale poptávka z Evropské unie včetně Británie. Cena ropy v eurech a librách nikdy nebyla vyšší. USA naproti tomu tiše zvyšují domácí produkci, protože se řadě velkých těžařů vyplatí zahajovat nové vrty - drahá ropa slibuje vysoké marže.

"Za vysokou cenu ropy je ovšem (s výjimkou loňského jara, kdy vznikla panika kvůli jaderné katastrofě ve Fukušimě a výpadku dodávek z Libye) potřeba hledat pasivní příliv kapitálu od investorů, kteří se bojí rizika na finančním trhu," tvrdí Chris Cook, bývalý šéf International Petroleum Exchange, v současnosti konzultant a komentátor. Největší vlny přílivu tohoto kapitálu podle něj nastaly loni v září a v prosinci.

Koncert je u konce

Nyní by podle Cooka mělo přijít "velké finále" celé hry. Orchestr hraje fortissimo a láká na svůj mocný zvuk další spekulativní peníze. Ty umožňují producentům prodávat dopředu ropu za vyšší ceny, než sami očekávají v budoucnu po odlivu spekulativního kapitálu, tedy nižší než současné.

Sankce na íránskou ropu ze strany USA a Evropy pouze nahrávají Číně. Ta si se slevou doplní své strategické ropné rezervy. "Zaplatí" to především země jako Itálie nebo Řecko.

Írán tedy svou ropu bez problémů prodává dále, USA více těží, ropa tedy bude drahá především pro Evropany. Dirigent orchestru se ovšem již nadechuje k poslední "růstové větě", aby pak nechal orchestr v tichosti odejít. Chris Cook si tento odchod představuje jako pokles ceny ropy k 60 USD za barel.

Koho by ovlivnila levnější ropa?

Největším problémem by byl pokles ceny ropy pro země jako Írán, Rusko nebo Venezuela, jejichž rozpočtové příjmy jsou silně závislé na ropě. V případě prohloubení krize v těchto zemích by mohlo dojít až k ohrožení současných politických režimů (zřejmě s výjimkou Ruska), což by mohlo vést k potřebě "záchranných" operací, z nichž by nakonec nepochybně těžila Wall Street.

Radovali by se američtí řidiči. Ceny benzínu by klesly zhruba na 2,50 USD za galon, což by podpořilo Baracka Obamu v jeho boji o obhajobu prezidentského mandátu. Američtí spotřebitelé totiž ceny benzínu silně vnímají a jejich růst v posledních týdnech vyvolal obavy o oživení americké ekonomiky.

OPEC by zřejmě reagoval velice rychle a omezil by produkci. Saúdskoarabská "páka" se ovšem v současnosti bez problémů zajišťuje díky zmíněnému spekulativnímu kapitálu proti případnému poklesu ceny ropy, proto by nemělo jít o vážný problém. Co by ovšem narušilo zmíněný klid v ropném odvětví?

Jak budou na další růst cen ropy reagovat spotřebitelé a proč je trh s ropou tak křehký? Více se z analýzy dozvíte ZDE: