Evropa se chystá na další summit Evropské unie

BRUSEL (MEDIAFAX) - Týden začne v pondělí pro Evropu velmi důležitým bruselským summitem Evropské unie. Ten by se měl zaměřit především na ekonomický růst a zaměstnanost, evropští lídři by navíc měli dolaďovat podobu paktu rozpočtové disciplíny.

Summit hlav států a vlád všech 27 států Evropské unie by měl probíhat v Bruselu v pondělí od 15:00 SEČ. Brusel by přitom právě v tento den měla zasáhnout generální stávka na protest proti dalšímu snižování výdajů.

Ve čtvrtek se začaly objevovat v médiích první návrhy závěrečného dokumentu summitu EU. Vedoucí představitelé Evropské unie se podle jednoho z nich, který má k dispozici agentura Reuters, dohodly, že v pondělí země EU musí podpořit růst a zaměstnanost vedle fiskální konsolidace k překonání dluhové krize.

"Mnohé kroky již byly učiněny v posledních měsících k zajištění finanční stability a fiskální konsolidace - to je nezbytnou podmínkou pro návrat k vyššímu strukturálnímu růstu a zaměstnanosti," uvedou podle agentury Reuters lídři na závěr summitu.

"Ale to samo o sobě nestačí: Musíme aktivně podpořit růst a konkurenceschopnost, aby se vytvářela pracovní místa a zajistit prosperitu našich lidí," uvádí se v prohlášení. K dosažení vyššího růstu je podle tohoto návrhu potřeba zaměřit se na to, aby trhy práce byly pružnější, na lepší využití jednotného evropského trhu a vytváření snadnějšího přístupu k financování pro malé a střední podniky. Lídři se také podle "draftu" závěrečného dokumentu dohodnou na tom, že vyzvou k "rychlému pokroku směrem k větší daňové koordinaci a prevenci škodlivých daňových praktik".

"Hlavním tématem summitu EU bude ekonomický růst a zaměstnanost. To jsou velice palčivé otázky, které nyní veřejný sektor není schopen řešit. Jednoduše mu chybí kapitál. Díky dluhům a díky dynamice růstu poměrového ukazatele veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu je nutné, aby jednotlivé státy vykazovaly co největší primární přebytky. To nedává šanci k tomu, aby státy začaly více investovat. To, co mohou nyní udělat, je provést strukturální reformy," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

Například v Itálii je velice regulovaný trh práce, mnoho sektorů má obrovské bariéry vstupu. "To je špatně a to by se mělo odstátnit. Ale to platí i o dalších zemích, kde jsou silnější odbory. Ale to nepřinese rychlý účinek, jaký politici chtějí," upozornil Prokop.

Lídři ale budou také dolaďovat podobu paktu rozpočtové disciplíny, přičemž je možné, že se na jednání objeví i otázka Řecka. Podle diplomatů a lídrů EU by to ale nemělo být hlavním tématem schůzky.

Jedním z hlavních bodů summitu bude dokončení paktu fiskální disciplíny. To bude mezivládní dohoda mezi maximálně 26 státy EU, Británie ji totiž odmítá. Smlouva má zpřísnit rozpočtový dohled v EU a zajistit účinnější vymáhání dohodnutých fiskálních pravidel. Platit by měla pro členy eurozóny, další státy z EU se k ní mohou připojit, její ustanovení by pro ně ale měla platit až po jejich přijetí společné evropské měny. Země by měly na základě nového paktu do své práva, nejlépe přímo do ústav, zakotvit pravidlo vyrovnaných či přebytkových strukturálních rozpočtů.

V posledních dnech navíc roste mezinárodní tlak na Německo ohledně zvýšení záchranných fondů eurozóny. K posílení záchranných fondů o víkendu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu vyzvala eurozónu šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová a finanční činitelé Spojených států amerických, Británie a Japonska. Německá kancléřka Angela Merkelová na otázku Bild am Sonntag ohledně "rostoucího tlaku na masivní navýšení" Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) z plánovaných 500 miliard eur přímo neodpověděla. Naznačila jen, že na výši německého rozpočtového deficitu by navýšení ESM žádný vliv nemělo.

"Pokračují jednání o tom, zda zaplatíme náš příspěvek v jedné tranši nebo ve dvou splátkách," uvedla podle agentury Reuters Merkelová. "Nezávisle na tom všem, pokud jde o evropský pakt stability, se kvůli tomu náš deficit nezvýší. Peníze se jen převedou z federálního rozpočtu na ESM," dodala kancléřka.

Bývalý šéf Evropské komise (EK) Jacques Delors v neděli ostře odsoudil neochotu zemí eurozóny jako například Německa navýšit velikost řeckého záchranného balíku a vytvořit systém eurobondů s cílem usnadnit půjčky. "Je to skandální. Nemůžete být členem eurozóny a zároveň říci ne na základní požadavky ohledně solidarity s ostatními členy v rámci stávajících dohod," uvedl podle agentury AFP v rozhovoru pro švédský list Dagens Nyheter prominentní evropský federalista a někdejší šéf Evropské komise Delors.

Ještě před summitem budou mít lídři Německa, Francie a Itálie krátkou schůzku, aby koordinovali své postoje. Setkání Merkelové, prezidenta Nicolase Sarkozyho a premiéra Maria Montiho by podle zdroje agentury AFP mělo trvat zhruba 30 minut a zaměřit by se mělo se na hlavní témata vrcholné schůzky - posílení růstu a zaměstnanosti v Evropě.

Zájem je podle Prokopa také o uzavření dalších obchodních dohod. „To ale také není příliš rychlé řešení a navíc mnoho zemí eurozóny konstantně ztrácí svoji konkurenceschopnost. Jako příklad uvedu opět Itálii. Ještě v 90. letech se Itálie podílela na celkovém zahraničním obchodu šesti procenty. Nyní jen zhruba dvěma. Za tím stojí příliš rychlý růst bez dostatečného růstu produktivity. Ideální by tak bylo provést vnitřní depreciaci ve formě snižování mezd. Ale to je něco nepředstavitelného pro všechny skupiny pracující, odbory, politiky,“ dodal Prokop.

Vedoucí představitelé eurozóny by se mohli ještě po summitu EU sejít k rozhovorům o Řecku. "Ta možnost přichází v úvahu," řekl ve čtvrtek jeden zdroj. "Není to vyloučeno," řekl jiný zdroj agentury AFP s tím, že 17 vlád eurozóny dostalo písemné oznámení s touto eventualitou.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz