BNP Paribas: Rok 2011, náročný rok

Uplynulý rok byl ze všech úhlů pohledů náročný, ať již ekonomického, finančního, geopolitického či dokonce přírodního, vzpomeneme-li silné zemětřesení, které zasáhlo v březnu Japonsko. Zatímco geopolitické aspekty (arabské jaro a růst cen ropy) a tsunami měly na průmyslovou produkci jen omezený a přechodný dopad, v případě obav o ekonomický růst a výši státního zadlužení  tomu už ž bylo jinak. Příliv špatných zpráv vyvěrajících z tohoto zdroje přitom stále nevyschnul.

Pomalý růst živí pochyby o jeho udržitelnosti

 
Mezikvartální růst HDP činil v USA od září 2010 do září 2011 v průměru 1,5 % (roční srovnání). Jakékoliv zpomalení tohoto tempa růstu, který je hluboko pod svým potencionálem, by mohlo dát vzniknout obavám z návratu recese. Přestože nedávno zveřejněné údaje ukazují na rychlé oživení americké ekonomiky, stále slabý trh práce bojující s dlouhodobou nezaměstnaností naopak důvěru v ekonomiku podkopává, což má za následek omezování výdajů a pokles poptávky po úvěrech.

Sledujte další příspěvky BNP Paribas na http://www.penizenavic.cz/clanky-dle-autora/bnp-paribas-am
 

 
Statistiky o evropské ekonomice měly na chování investorů naštěstí již tradičně menší vliv. Naštěstí protože ukazatele zveřejňované od léta ukazují, že po mírných růstech (0,2 %) ve druhém a třetím kvartálu HDP Eurozóny opět poklesne. Recese v Eurozóně by však měla mít pouze lokální rozměr, a neměla by mít významný vliv na ostatní světové ekonomiky.

Podle Mezinárodního měnového fondu by měl globální ekonomický růst činit 4 %, s ohledem na jeho nerovnoměrnost v rámci vyspělých zemí se však nejedná o údaj, který by přinesl pozorovatelům klid na duši.

 
Nekončící noční můra veřejných dluhů
 

Nárůst zadlužení následoval nárůst výnosů státních dluhopisů
Spouštěčem bouře na finančních trzích ovlivňující náladu ekonomických subjektů a přístup k úvěrům je již od léta stav veřejných financí některých vyspělých ekonomik. Největším mementem neutěšeného stavu veřejných ekonomik je pak rozhodnutí ratingové agentury Standard & Poor’s snížit úvěrový rating USA, od léta loňského roku se tedy největší světová ekonomika již nemůže pyšnit nejvyšším možným ratingem, AAA. Tento krok však neměl na výnosy amerických dluhopisů žádný trvalý vliv, zásadní v tomto bylo připomenutí zhoršujícího se stavu veřejných financí, dědictví velké recese z roku 2008, která neušetřila žádnou vyspělou ekonomiku. Vzpamatovávající se z globální recese a následků „řecké krize“, která vypukla na jaře 2010, byly státní dluhopisy některých zemí Eurozóny rovněž „odměněny“ snížením ratingu a následným strmým nárůstem výnosových křivek oproti výnosům německých dluhopisů, jež jsou považovány za bezpečný přístav. Navzdory rozdílné politické situaci, šířila se dluhová krize Evropou, přičemž bez rozdílu napadala solventnost zemí jako jsou Španělsko, Itálie a v menší míře i Francie, která byla rovněž ohrožena ztrátou ratingu AAA. Krize státních dluhopisů je již ze své podstaty velmi znepokojující. Z ní pro trhy plynoucí nebezpečí pak dále zvyšuje riziko její přeměny v bankovní krizi. A zatímco bankrot Řecka, ať již řízený či nikoliv byl s ohledem na svou velikost 350 miliard EUR mírný a nemusel by znamenat katastrofu i pro držitele tamních dluhopisů, v případě Itálie by tomu již bylo s přihlédnutím na výši italského dluhu (1 900 miliard EUR) jinak.
 
Ačkoliv bylo zbytečné předjímat italský bankrot, mezibankovní trh se velmi rychle dostal pod tlak. Čelící této nepříjemné situaci, začala ECB od září dodávat bankám neomezenou likviditu a pokračovala v nákupu státních dluhopisů, aby tak snížila tlak a výnosy dluhopisů emitovaných zejména  Španělskem a Itálií.

 
Reakce politiků nejsou vždy vhodné

 
21. července se představitelé  Eurozóny a ministři jednotlivých členských zemí sešli, aby bezodkladně navrhli nový záchranný plán pro Řecko a rozšíření EFSF, jehož prostředky se v té doby zdály být nedostatečné. Nutnost schválení navržených opatření 17 národními parlamenty zpozdila přijetí tohoto opatření až do konce října, kdy již byla některá z v červenci přijatých opatření neplatná. Evropský summit z konce října poskytl odpovědi na další otázky, zejména pokud jde o další změny v EFSF, celá řada z nich pak zůstala stále nezodpovězena.

Sledujte investiční zpravodajství na http://www.penizenavic.cz/investovani
 

 
Vládní představitelé se sice snaží udržet krizi na uzdě a uklidnit investory, stále jim však chybí důvěryhodnost. Politické otálení v Řecku a Itálii vedlo k vytvoření vlády „technokratů“ zodpovědných za přijetí plánů vedoucích ke kontrole deficitů, což mělo  teoreticky pozorovatele uklidnit, ale přesto bylo přijato s opatrností. A i když by mohla mít opatření fiskální politiky aplikovaná v uplynulých měsících (omezování deficitů a dluhů) stabilizující efekt ve střednědobém horizontu, v krátkodobém horizontu by mohla mít naopak destruktivní efekt. Buď budou ambiciózní programy škrtů přijaty bez výhrad a ohrozí tak růst, nebo budou přijata jen zčásti a tím tak ohrozí důvěryhodnost jejich navrhovatelů, což investory opět přivede do stádia, kdy začnou hledat nové tváře schopné nových rozhodnutí. Náročné období, které jsme zažili v uplynulém roce se tak pravděpodobně přehoupne i o roku 2012, který se ukáže být podobně komplikovaným.