Čínská ekonomika zpomaluje. Co bude dál?

Ekonomický růst Číny již tři čtvrtletí za sebou zpomalil a dá se očekávat, že v tomto roce bude růst poprvé od roku 2001 nižší než 9 %. Centrální banka otáčí kormidlo měnové politiky směrem od přísné k neutrální. Proč tomu tak je, kde hledat příčiny a jsou obavy ohledně výrazného propadu ekonomiky opodstatněné?
 
Důvody poklesu hospodářské aktivity můžeme hledat jak v domácí, tak ve zpomalujících zahraničních vyspělých ekonomikách. Začněme externími faktory.

Drtivá většina vlád vyspělých ekonomik kvůli narůstajícímu zadlužení států přistupuje ke konsolidaci veřejných financí v podobě snižování vládních výdajů. Tyto výpadky však nejsou zcela kompenzovány růstem soukromých výdajů, čímž dochází k poklesu poptávky po domácích a zároveň zahraničních produktech a službách. A právě zde pozorujeme jeden z důvodů ekonomického zpomalování Číny. Ta jako největší exportní rozvíjející se země zaznamenává pokles vývozů. Situaci nepomáhá ani zdražování čínského zboží z důvodu posilujícího renminbi a růstu mezd, čímž dochází k snižování konkurenceschopnosti čínské ekonomiky na zahraničních trzích.

Jak závažný je problém snižujících se exportů?

Nikterak veliký. Podíl čistých exportů (rozdíl mezi exporty a importy) na hrubém domácím produktu se rok od roku snižuje a zatímco tento podíl činil v roce 2007 přes 8 %, v loňském roce se pohyboval okolo 4 %. Snižující se přebytek obchodu se zahraničím na celkovém hospodářském růstu bude mít s rostoucí kupní silou čínských spotřebitelů stále menší a menší vliv. Zde vidíme, že se růst čínské ekonomiky stává čím dál méně závislý na exportech a z této strany se při absenci neočekávaných externích šoků nemusíme bát negativních dopadů na čínskou ekonomiku.

Podívejme se nyní na domácí faktory

Čínská vláda a centrální banka pro podporu své ekonomiky stejně jako většina ostatních ekonomik v roce 2008 přistoupily k zvýšení vládních výdajů a snížení základních úrokových sazeb. Tato podpora však začala vést k tlakům na přehřívání se čínské ekonomiky, (růst HDP v roce 2010 tak dosáhl 10,4 %) a k výraznému růstu cenové hladiny, projevující se nejvíce například na trhu s nemovitostmi. Pro odvrácení nejhoršího začala centrální banka v roce 2010 šlapat na brzdu v podobě zvyšování základních úrokových sazeb, zvyšování likvidních požadavků komerčních bank (dále PMR), snížení podílu možných poskytnutých půjček komerčních bank k celkovým vkladům nebo zpřísnění standardů pro poskytování hypotéčních půjček. Cílem těchto kroků bylo právě přibrzdění a přiblížení hospodářského růstu k 8 %, stanovených začátkem roku 2010 v rámci dvanáctého pětiletého plánu.

Čtete více:
Státní kasy zejí prázdnotou. Zachrání Čína svět?

V polovině loňského roku bylo možné sledovat úspěchy provedených opatření, kdy tempo ekonomického růstu začalo zpomalovat a ruku v ruce s ním začala klesat také cenová hladina. Ta byla tažena dolů především klesajícími cenami potravin. V blízkým měsících by také mohl pozitivně přispět pokles cen nerostných surovin.
 
Přísné měnové podmínky v podobě drahého půjčování začalo způsobovat vysoké problémy malým a středním podnikům, jenž byly oproti velikým státním podnikům podporovány ze strany centrální a regionálních vlád daleko méně nebo vůbec. Problémy pociťovaly také komerční banky, které neměly jednak dostatek likvidity pro půjčování a pokud měly, tak narážely na striktní limity nastavené centrální bankou. Zde začaly vznikat první tlaky na reakci centrální banky.

Starý známý - nemovitostní trh

K otočení kormidlem měnové politiky centrální banky výrazně přispěla velice příznivá data z trhu s nemovitostmi. Poslední údaje potvrzují obracející se trend růstu cen a již v zhruba 50 % největších čínských městech (37 ze 70) dochází k poklesům cen nemovitostí. Ty však nedosahují představ centrální banky, která tak prozatím přistupuje jen k pozastavení restriktivní měnové politiky v podání snížení procenta požadovaných likvidních prostředků komerčních bank vůči depozitům. U snižování PMR centrální banka pravděpodobně vydrží až do druhé poloviny roku 2012. Pro ekonomiku důležitější snížení základních úrokových sazeb je však nyní nepravděpodobné, navíc by vedlo k možnému odlivu peněz z bank do lépe úročených mimobankovních produktů. Snížení úrokových sazeb není při současném odhadovaném růstu ekonomiky pro příští rok okolo 8,5 % nutný. Pro stabilitu růstu ekonomiky se navíc příznivě vyvíjí její struktura, která se vyznačuje každoročním zvyšováním podílu spotřeby domácností (letošní růst maloobchodních tržeb bude okolo 17 %) a začínajícímu poklesu podílu fixních investic. 
 
Co bude dál?

K tomu, aby čínská ekonomika nezaznamenala výraznější propady budou centrální bance pomáhat lokální a centrální vláda. Ty dle pětiletého plánu chtějí zrealizovat přes 100 000 investic do infrastruktury a zároveň pro minimalizaci negativního dopadu na trh s nemovitostmi plánují výstavbu 36 miliónu bytů pro sociálně slabší rodiny.

Největší rizika tak pro čínskou ekonomiku nyní mimo domácího realitního sektoru představují externí faktory, v podání možného vyeskalování dluhové krize v eurozóně vedoucí k vysokému hospodářskému ochlazení nebo možnému stahování kapitálu zahraničních bank z Číny z důvodu vyhovění kapitálovým požadavkům centrálních bank. Při současném mírném zpomalování růstu čínské ekonomiky dochází z pohledu centrální banky a centrální vlády k požadovanému vývoji, což potvrzují zveřejňovaná makroekonomická data. To, že se ekonomika ubírá požadovaným směrem potvrzuje také nedávný výrok čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa o připravenosti centrální banky k pouhému dolaďování podmínek bankovního systému a centrální a lokálních vlád k proaktivní fiskální pomoci. Pokles hospodářského růstu výrazně pod 8 % v příštím roce je tak málo pravděpodobný a přiznejme si, co by za to daly vyspělé ekonomiky, kdyby rostly alespoň třetinovým tempem?

Martin Pavlík
www.penizenavic.cz