Nečas: Před potvrzením smlouvy z Bruselu musíme znát více odpovědí (14.12.2011)

PRAHA (MEDIAFAX) - (Zprávu jsme rozšířili o poslední dva odstavce s vyjádřením předsedy poslaneckého klubu VV Víta Bárty a o znění usnesení sněmovny.)

Obsah smlouvy, na jejímž vytvoření se koncem minulého týdne dohodli zástupci evropské sedmadvacítky, zatím není jasný a s rozhodnutím, zda se k dokumentu Česko připojí, by se proto mělo počkat. Poslancům to v úterý řekl premiér Petr Nečas (ODS).

"Jako jediné možné řešení se v Bruselu ukázalo uzavření mezivládní smlouvy mezi zeměmi eurozóny s tím, že by se k ní připojily i ostatní státy. Není ale jasné, které části by se týkaly pouze států eurozóny a která práva a povinnosti by plynula i pro státy mimo společnou měnu," řekl Nečas při svém večerním vystoupení v Poslanecké sněmovně, kde představoval výsledky schůzky zástupců členských zemí EU z konce minulého týdne.

Připomněl, že podobnému projektu předchází řada otázek, ty se musí zodpovědět ještě předtím, než Česko smlouvu potvrdí.

"Nemáme v ruce žádný návrh, ze kterého by se dalo vycházet. Je třeba si nejprve vyjasnit, zda bude pro Česko výhodné se ke smlouvě připojit, co by se na smlouvu vztahovalo, jaké povinnosti a jaká práva by z toho pro nás plynula a jaká může být úloha unijních institucí ve smlouvě," zdůraznil premiér. Je třeba mít podle něj na paměti, že by dokument stál mimo stávající unijní právo.

Současný stav proto zhodnotil Nečas jako "zcela nepřehledný", kde navíc neexistují záruky, že se ke smlouvě jednotlivé státy po vnitropolitické diskusi postaví shodně. I Nečas se z Bruselu vrátil s tím, že pro jakýkoli závazný krok, který Česko v této věci podnikne, bude chtít vláda souhlas parlamentu.

Představitelé členských států Evropské unie se 8. a 9. prosince sešli v Bruselu, aby diskutovali možná východiska pro řešení dluhů eurozóny. V úvahu připadalo několik možných řešení, jak lépe koordinovat ekonomiky a fiskální politiky, a to včetně úpravy primárního práva. Na žádném z nich se ale politici nedokázali domluvit a po noční schůzce nakonec odsouhlasili zmiňované řešení mezivládní smlouvy.

Součástí prohlášení členských států je i výzva adresovaná všem státům i těm bez eura, aby zvážili poskytnutí dalších prostředků Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

"Vláda o této možnosti intenzivně jedná. Prostředky by šly z České národní banky, která je však nezávislou institucí. V každém případě je potřeba zvážit a analyzovat naše závazky na straně jedné a fiskální odpovědnost na straně druhé," dodal Nečas.

Otázka poskytnutí půjčky ve výši zhruba 90 miliard korun rozděluje českou politickou scénu, a to nejen po linii koalice - opozice, ale i v rámci těchto dvou "táborů". Půjčka se nezamlouvá nejen občanským demokratům, rezervovaně k ní vystupují také Věci veřejné a rázně ji odmítá KSČM. Peníze by MMF naopak poskytla sociální demokracie, ve stejném duchu se nechal slyšet i předseda druhé největší koaliční strany TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

"Je dobré říci, že eurozóna se podílí řadu let na naší rozpočtové politice. Vyspělé státy nás dotují. Od roku 2004 každý rok něco platíme a každý rok něco dostaneme. Ten čistý přínos pro Českou republiku je 163 miliard korun. V loňském roce to bylo 47 miliard korun. Příští rok si vláda naplánovala, že získáme 101 miliard a zaplatíme 35 miliard do společné evropské pokladny," vysvětlil šéf sociální demokracie Bohuslav Sobotka důvod, proč by půjčku EU poskytl.

"Jestliže jsme se shodli na tom, že naše ekonomika je spojena s evropskou ekonomikou, tak je zřejmé, že máme zájem na tom ovlivňovat to, co se v Evropě děje. Bylo by dobře, kdyby vláda dokázala definovat jasný postoj České republiky," dodal. Slíbil, že jeho strana vládu podpoří, pokud podnikne takové kroky, které Česko nevyřadí z evropského dění.

"Velmi rád bych uklidnil veřejnost s tím, že na naší půjčce nestojí a nepadá prosperita eurozóny. To nic neřeší. Je to jen zásadní odpověď na otázku: Jste na palubě, nebo nejste? Vůbec o nic jiného nejde," dodal ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura poznamenal, že vláda by si měla spíš klást otázku, kam ta loď pluje.

Předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta zaujal ve věci podobný postoj jako ODS. "Věci veřejné jako poslanecký klub stojí za předsedou strany a říkají, že bianco šek jednoznačně nemůžeme podpořit. Ministři VV jdou na vládu s tím, že znají výsledek hlasování více než tisíce véčkařů, ze kterých více než 70 procent říká ne," řekl sněmovně.

Po více než dvou hodinách se sněmovna usnesla na tom, že poslanci vzali na vědomí informace premiéra Petra Nečase (ODS) o jednání Evropské rady ve dnech 8. a 9. prosince 2011.

Martina Týblová, Karolina Brožová, tyblova@mediafax.cz