PRÁVO: Z obchodu s nezaplacenými složenkami se stal výnosný byznys

PRAHA (MEDIAFAX) - V Česku kvete obchod s nezaplacenými složenkami na malé obnosy. Za jednu složenku zaplatí vymahači dluhů pojišťovně či energetické firmě 32 korun a od zaskočených lidí pak prostřednictvím platebních rozkazů, které proženou přes právníky a soudy, inkasují sedm tisíc. Píše o tom úterní Právo.

Pokud se člověk nebrání podáním odporu na soud, třeba namítnutím, že je pohledávka promlčená, nebo nezaplatí, tak v následné exekuci mu z účtu strhnou 15 tisíc korun. U balíků drobných pohledávek mají vymahači více než 80procentní úspěšnost. Když koupí deset tisíc složenek či faktur, přičemž část z nich mnohdy převezmou zdarma jako bonus, tak jen na výlohách advokáta jim to vynese královskou tržbu 56 miliónů korun.

„Na začátku stojí malý dluh, který nikdo nevymáhal a neurgoval. Může jít o jednu zapomenutou nezaplacenou složenku za energii nebo nedoplatek pojistného ze smlouvy, kterou jste ukončili. Vy o tom nevíte a vymahači na jednom kusu vydělají 500 až 700 procent,“ potvrdil Právu Tomáš Prouza z finanční společnosti Partners.

„Soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu uložil mé klientce uhradit akciové společnosti ve Zlíně, zaměřené na skupování malých pohledávek ve velkém, 324 korun a náklady advokáta 6420 korun,“ popisuje jeden z tisíců případů advokát František Koranda. S úroky se to vyšplhalo na sedm tisíc.

Nebo jiný případ. Akciová společnost odkoupila pohledávky od pojišťovny. V drtivé většině vznikly tím, že člověk od pojišťovny odcházel a zapomněl uhradit poslední splátku za měsíc, kdy smlouvu vypověděl. Třeba díky svému stěhování. Stává se, že energetikám nestačí vypsat změnu bydliště do žádosti o odpojení odběrného místa ani to sdělit u okénka na zákaznickém centru. „Četl jsem smlouvu. Akciová společnost koupila pohledávky od pojišťovny za deset procent jejich výše. Zapomenutý dluh mé klientky tak pořídila za 32 korun!“ dodal Koranda.

V tomto případě byla pohledávka starší než tři roky, paní se obrátila na advokáta, takže akciovka asi výjimečně utře nos. Jenže i s promlčecími lhůtami to bývá ošidné.

„Ne každá promlčecí doba je tříletá. Pokud již bylo ve věci vydáno pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu, promlčuje se až za deset let ode dne, kdy mělo být plněno,“ sdělila Právu právnička Kristýna Krušinská z občanské poradny Remedium. Záleží rovněž, zda pohledávka vznikla na základě obchodní smlouvy, na ni se tříletá lhůta nevztahuje.

Petr Barták, bartak@mediafax.cz