Slovenská vládní koalice se sejde v pondělí v 16 hodin, aby hledala kompromis ohledně EFSF

BRATISLAVA (MEDIAFAX) - Představitelé vládnoucí koalice se sejdou v pondělí v 16 hodin SELČ na "poslední zoufalý pokus" přesvědčit koaliční stranu Svoboda a Solidarita (SaS) o nutnosti podpory navýšení objemu a pravomocí Evropského fondu finanční stability (EFSF). Informovala o tom v pondělí agentura Reuters.

Šéf SaS Richrad Sulík totiž nadále trvá na svých podmínkách, za kterých je jedině jeho strana ochotna v úterý v parlamentu pro rozšíření záchranného fondu EFSF hlasovat.

Šéf SaS nadále odmítá dohodu lídrů eurozóny z konce července ohledně navýšení objemu a pravomocí Evropského fondu finanční stability (EFSF). Nadále tak hrozí, že jeho strana bude 11. října v parlamentu hlasovat proti schválení slovenské ratifikace.

"Pokud bylo nalezeno řešení, ve kterém by Slovensko neblokovalo další státy eurozóny, a na druhé straně by nezaplatilo ani cent ... jsme o tom připraveni diskutovat," uvedl minulý týden Sulík.

Eurozóna se 21. července dohodla na navýšení pravomocí pro svůj záchranný fond EFSF, jehož úvěrová kapacita by měla stoupnout na 440 miliard eur, což obnáší potřebu garancí ve výši 780 miliard eur. Změny EFSF v současnosti procházejí ratifikací v jednotlivých členských zemích eurozóny. Zatím jako poslední schválilo rozšíření Evropského fondu finanční stability v pátek Nizozemí.

Pro rozšíření efektivity se už vedle Nizozemí vyslovilo 14 zemí, a to Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Německo a Rakousko. Hlasování o rozšíření záchranného fondu EFSF teprve čeká ještě právě Slovensko a Maltu.

Právě Slovensko je kvůli odporu SaS považováno za největší možnou hrozbu či riziko. Kvůli ní se na Slovensku dokonce objevily spekulace o možném pádu současné vlády. Bratislava už dříve uvedla, že chce změny schvalovat jako poslední z eurozóny.

Na vzniku fondu EFSF se v reakci na řecké potíže dohodli lídři EU v květnu a červnu loňského roku. Fond by měl zejména stabilizovat jednotnou evropskou měnu a v případě nutnosti by měl být použit na pomoc zemím eurozóny v potížích.

Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, které by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky. EFSF by měl ukončit svoji činnost v polovině roku 2013, kdy ho nahradí Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz