Ministři financí eurozóny budou jednat o situaci v Řecku

LUCEMBURK (MEDIAFAX) - V pondělí se v Lucemburku sejdou po 17. hodině SELČ ministři financí eurozóny (Eurogroup), aby jednali zejména o situaci kolem Řecka. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Očekává se, že ministři by se mohli dát zelenou vyplacení šesté tranše záchranného balíčku v objemu osmi miliard. Bez těchto financí by se Řecko patrně dostalo do platební neschopnosti. Vyplacení financí ale závisí na verdiktu mise mezinárodních věřitelů, tedy Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky (ECB).

Od čtvrtka zkoumají plnění podmínek přímo v Řecku Inspektoři MMF, EU a Evropské centrální banky (ECB), kteří se do Atén vrátili poté, co před měsícem rozhovory přerušili. Setkali se ale se značným odporem úředníků, kteří blokovali vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů. Právě státních zaměstnanců se další úsporná opatření, která věřitelé po Řecku vyžadují výměnou za poskytnutí další tranše pomoci, dotknou nejcitelněji. Vláda slíbila, že kvůli uvolnění peněz zavede nové daně, sníží mzdy státních zaměstnanců v průměru o pětinu a do roku 2015 sníží počet zaměstnanců ve státním sektoru o 20 procent.

Začátkem září byly rozhovory mezi Řeckem a inspektory přerušeny. Nyní jejich verdikt rozhodne, zda Atény dostanou životně potřebnou šestou tranši v objemu osmi miliard eur (zhruba 198,4 miliardy korun). Bez uvolnění šesté tranše ve výši osmi miliard eur by mohly masivně zadluženému Řecku dojít peníze na zaplacení mzdových nákladů ve státním sektoru během několika týdnů. Není prozatím jisté, zda jednání mezi inspektory a řeckou vládou skončí včas. To by v praxi znamenalo, že by kvůli této otázce muselo být svoláno zvláštní zasedání Eurogroupu.

Řecko od loňského roku čerpá mezinárodní finanční pomoc ve výši 110 miliard eur (zhruba 2,7 bilionu korun). Země dostala zatím pět tranší. Řecko je první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc. Mezinárodní věřitelé Řecka po zemi požadují urychlení reforem a privatizačního programu. Vládě se prozatím nedaří plnit podmínky pomoci a rozpočtový schodek bude v letošním roce zřejmě vyšší, než se původně očekávalo.

Eurozóna se 21. července dohodla také na navýšení pravomocí pro svůj záchranný fond EFSF, jehož úvěrová kapacita by měla stoupnout na 440 miliard eur, což obnáší potřebu garancí ve výši 780 miliard eur. Navíc by se měly zvýšit i jeho pravomoci. Změny EFSF v současnosti procházejí ratifikací v jednotlivých členských zemích eurozóny. Horní komora německého parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF) v pátek. Poté, co už ve čtvrtek schválila rozšíření EFSF dolní komora německého parlamentu, bylo hlasování v horní komoře podle agentury AFP do značné míry jen formalitou. Německé garance tak díky tomuto posvěcení stoupnou ze 123 miliard eur na 211 miliard eur.

Pro rozšíření efektivity se už vedle Německa vyslovilo 13 zemí, a to Belgie, Kypr, Estonsko, Finsko, Francie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko. V pátek dali rozšíření působnosti EFSF zelenou také poslanci rakouského parlamentu. Tři státy ještě hlasování o rozšíření záchranného fondu EFSF teprve čeká, a to Maltu, Nizozemsko a Slovensko.

Na vzniku fondu EFSF se v reakci na řecké potíže dohodli lídři EU v květnu a červnu loňského roku. Fond by měl zejména stabilizovat jednotnou evropskou měnu a v případě nutnosti by měl být použit na pomoc zemím eurozóny v potížích.

Eurozóna na červencovém mimořádném zasedání přijala soubor opatření, které by měla zabránit rozšíření dluhové krize. Mezi ně patřilo i zvýšení působnosti EFSF, který by měl nově nakupovat dluhopisy zemí v potížích na sekundárním trhu či poskytovat úvěrové linky. EFSF by měl ukončit svoji činnost v polovině roku 2013, kdy ho nahradí Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Simone Radacicova, Tomáš Králíček, radacicova@mediafax.cz