James A. Dorn, Ekonomika, 01.09.2011

Po dvou kolech kvantitativního uvolňování (QE) se nezaměstnanost ve Spojených státech stále drží nad devíti procenty a meziroční index spotřebitelských cen vyšplhal na 3,6 procenta. Z technického hlediska dnes USA stojí před vážnou hrozbou stagflace. Někteří ekonomové však přesto volají o nastartování ekonomiky prostřednictvím čtyřprocentní inflace.

Tištění peněz žádným všelékem pro churavou americkou ekonomiku není. Vysoká nezaměstnanost a pomalý růst jsou dány strukturálními problémy a politickou nejistotou, nikoli nedostatkem monetárních stimulů. Vysoké mezní daňové sazby, zejména na kapitál, nejistota ohledně penzí a nákladů na zdravotní péči a nejasná pravidla utváření monetární a fiskální politiky narušily přirozený koloběh obchodu.

Jedním z hlavních viníků je Federální rezerva pod vedením Bena Bernankeho, která drží příliš nízké úrokové sazby již příliš dlouho, čímž podhodnocuje úvěrový trh, podněcuje vyšší míru riskování a nafukuje bubliny na dluhopisových a komoditních trzích.

Bernankeho Fed drží úrokovou sazbu zápůjčních fondů (FFR – Federal Funds Rate) téměř u nuly již od prosince 2008 a podle nejnovějšího příslibu Fedu to tak zůstane ještě nejméně dva roky. Nízké sazby znamenají, že Fed dnes de facto cíluje ceny aktiv neboli fixuje úrokové sazby tak nízko, aby podepřel padající ceny dluhopisů a jiných aktiv.

A řekl Fed: Buď měna

Pokračování článku najdete na:  http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/americka-centralni-banka-si-zadnou-chvalu-nezaslouzi/