Pavel Kohout: Tři krize eurozóny v roce 2011: Co na ně může platit a jak na nich může vydělat Česko
Při vyloučení všech nepoužitelných nebo přímo nesprávných řešení zbývají prakticky jen dvě možnosti. Ani jedna z nich není bez chyb.
Zásadní redukce sociálního státu a veřejných výdajů. Výdaje států eurozóny se liší, v průměru však odpovídají výdajům během první nebo druhé světové války. Takto těžkou zátěž nelze vydržet donekonečna. Výdaje států byly sice zvýšeny v důsledku finanční krize, těžiště nerovnováhy evropských veřejných financí však spočívá v chorobně zbytnělém sociálním státu. Je to zřejmé již z předkrizových statistik evropských veřejných financí.
Je tedy třeba vrátit evropský sociální stát na rozumnou úroveň, zhruba na úrovni sociálně-tržního hospodářství, jaké fungovalo během 50. a 60. let v Německu, ve Švédsku nebo ve Francii.
Pokračování článku najdete na Finmagu.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz