(Kurzy.cz)
Rozhovor s Petrem Koblicem: Už nepatříme mezi klasické emerging markets
Kurzy.cz zpovídaly generálního ředitele pražké burzy Petra Koblice. V první části se věnujeme aktuálnímu postavení BCPP v rámci evropských akciových trhů a obecných vyhlídek pražského trhu ve světle chystaných vládních reforem.
Druhou část rozhovoru naleznete zde - Rozhovor s Petrem Koblicem II: SPAD a KOBOS přestanou příští rok existovat.
V posledních 2 – 3 letech je zřejmý pokles objemů na BCPP – čím si to vysvětlujete? Máte srovnání, jak si vedou v tomto ohledu okolní trhy?
Jsou 2 vůdčí faktory, proč obecně na středně velkých a menších evropských trzích klesají v posledních dvou třech letech objemy. Jednak je to období po krizi, kdy došlo obecně k redukci rizika, rizikových obchodů a k redukci počtu rizikově laděných účastníků kapitálového trhu. V rámci období po krizích obvykle většinou dochází ke koncentraci do bezpečných aktiv a za ty jsou stále brány, co se týče akcií, ty největší světové trhy a největší světové tituly.
Dalším faktorem je poměrně dramatická ztráta pozice v oblasti emerging markets, což ostatně platí pro celý region střední a východní Evropy. Rozvíjející se trhy před patnácti lety, to byla především střední a východní Evropa a možná někde dál se teprve rýsovala Čína, Indie, jižní Afrika, Turecko. Toto se v poslední době změnilo a nově definici emerging markets odpovídají právě již zmíněné země spolu s Ruskem. Na CEE region si v této souvislosti už nikdo ani nevzpomene. Nové země vytlačily zájem velkých emerging market investorů z našeho regionu.
Dalším důvodem pro poklesy objemů je zcela nepochybně také evropská legislativa MiFID, která rozbombardovala evropský akciový trh do té míry, že i na trzích, kde se drtivá většina obchodů dělala přes organizované systémy, nehledě na to, jestli to bylo přes jednu centrální burzu nebo více organizovaných systémů, nyní dochází k nekontrolovatelnému obchodování po telefonu. Výsledkem je, že nikdo neví za kolik a nikdo neví kde. To pochopitelně způsobuje totální devastaci transparence na evropských kapitálových trzích.
Co by tomu tedy prospělo?
Prospělo by tomu vrátit se v historii a nesmysl jménem MiFID zrušit nebo výrazně opravit. To se ale nedá očekávat. Je podivuhodné, že ještě nemáme ani druhou verzi regulace (MiFID 2) a nějací blázni v Bruselu si již povídají o MiFID 3. To je naprosto bizarní situace. Koncentrace, jakkoliv zavání slovem monopol, je pro kapitálové trhy docela dobrá věc. Koncentrace střetu nabídky a poptávky na jednom místě je ostatně jedna ze starých definic burzy. To, co předvedl MiFID je něco, co jde absolutně proti tomu. Já nevidím jinou cestu než se obloukem postupně vracet tam, kde to bylo předtím. Zavést opět nějaká pravidla, aby se objemy koncentrovaly. Neříkám, že u nás nebo na nějaké jiné burze, ale prostě aby došlo ke koncentraci, která by navíc probíhala transparentně.
Je cesta zpět vůbec reálná?
Není, protože přece pánové v Bruselu vědí nejlíp, jak to je. Sice možná v životě neudělali jediný obchod, ale trvají na svém. Takže na nějakou změnu můžeme zapomenout.
A co se týče významu ekonomiky, tam si také asi moc nepolepšíme. Takže se zdá, že jedinou šancí by byl návrat některých tradičních investorů z regionů. My se nepochybně v budoucnosti staneme součástí té rozvinuté Evropy spíš než opětovně sektoru emerging markets. Ještě před 10 lety bych toto neříkal s příliš velkým optimismem, protože vždycky bylo lepší být 5% částí emerging markets, byť tento sektor měl vždy v obecné míře daleko menší pytel peněz na investování, než být z 0,2% součástí rozvinuté Evropy. V současnosti je však možná v zásadě lepší být vnímáni jako součást té rozvinuté části trhu, protože pak budeme soupeřit ve své lákavosti pro investory s belgickými, rakouskými či řeckými CP a možná tak budeme zajímavější než CP ze vzdálené Číny.
V této otázce mě napadá, jsou nějaká konkrétní opatření, která burza pro zlepšení situace u nás dělá? Míněno, která opatření proběhla, prodloužení doby obchodování nebo závěrečná aukce, jestli tato opatření se nějak pozitivně na tom projevila?
Jsou to drobná opatření, která tyto v zásadě globální jevy, které jsem tady zmínil, nemají šanci zvrátit. Burza v posledních pěti letech udělala obrovský kus práce na tom, aby zpropagovala kapitálový trh pro drobné investory. Burza je mnohem víc vidět. Investujeme do marketingu, společně s našimi členy podporujeme aktivity zaměřené na drobné investory. Burza se musí prostě obrátit zpátky k „domácím zdrojům“. Ta doba, kdy v Praze obchodovali výhradně zahraniční investoři, je pryč, byť stále tvoří většinu obchodů. Bohužel máme poněkud zdevastovaný segment domácích institucionálních investorů. Fondy, které přežily postukuponové období, kterých bylo mimochodem už tak velmi málo, byly začleněny do velkých nadnárodních bankovních skupin a momentálně jsou řízeny většinou ze zahraničí. Ryze české fondy v podstatě neexistují, tento segment je zrátka příliš globalizovaný. Penzijní fondy u nás investují jako fondy peněžního trhu. Dosavadní podoba navrhovaného třetího pilíře penzijní reformy také nemá potenciál situaci nějak výrazně změnit.
Burza jako taková může upozorňovat, doporučovat, prodlužovat dobu obchodování o 15 minut a zlepšovat a zrychlovat systém, ale dost dobře není schopná sama o sobě vykouzlit silné penzijní fondy během půl roku.
V této souvislosti změní se něco v souvislosti s diskutovaným zrušením daně z dividend nebo s penzijní reformou?
To jsou všechno střípky, které pomáhají. Pomáhají zejména tomu domácímu trhu. Nic z tohoto nebude skoková změna, všechno je to něco, co jsme my na různých úrovních podporovali už delší dobu. Já jsem se o zrušení daně z dividend velmi snažil, konzultoval jsem to se spoustou lidí už asi půl roku. Je to výborná věc. Všude říkám, že to je přesně ten jeden z mnoha kamínků, ale není to nic, co by mohlo trh skokově změnit.
Penzijní reforma je stejný případ. Druhý pilíř reformy je po všech politických jednáních poněkud zmrzačený. Sice pro kapitálový trh nejspíš několik dalších let nebude příliš mnoho znamenat, ale i tak děkujeme za něj.
Zajímavé by bylo, kdyby došlo k uvolnění investiční politiky ve třetím pilíři, ve kterém jsou skryty desítky nebo stovky miliard (odhadem něco přes 150 mld.) V nyní navrhované podobě se to sice jmenuje penzijní fondy, ale klidně by se to mohlo přejmenovat na fondy peněžního trhu s dotací státu. Z pohledu ekonomického je to zatím nesmyslný produkt. Samozřejmě dobrý je v tom, že nikdo nepřijde o peníze, ale s moderním penzijním spořením to nemá vůbec, ale vůbec nic společného. Penzijní fondy všude na celém vyspělém světě jsou investovány diverzifikovaně do různých, většinou poměrně rizikových tříd aktiv. Dlouhodobé peníze, bavíme-li se o 30letém horizontu, v rozumných hodně diverzifikovaných aktivech investované postupně, ne jeden den, ale měsíc co měsíc, přinášejí nepochybně mnohem lepší výsledky.
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz