Ekonomický týden ve světě: Vývoj HDP v Německu a makrodata z Eurostatu

PRAHA (MEDIAFAX) - Evropský statistický úřad Eurostat v úterý zveřejní bleskové údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny i Evropské unie (EU) v druhém čtvrtletí letošního roku. Německo ve stejný den zveřejní údaje o vývoji tamní ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Japonsko v pondělí zveřejní údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) za druhé čtvrtletí letošního roku. V prvním kvartále ekonomika Japonska v mezičtvrtletním srovnání odepsala 0,9 procenta. Japonsko 11. března zasáhlo zemětřesení o síle 8,9 stupně Richterovy škály, později pobřeží zasáhla obrovská vlna tsunami. Země se musela vyrovnat s jadernou krizí, přírodní katastrofa se podepsala zvláště na spotřebitelských výdajích a poškodila světové dodávkové řetězce. Japonská ekonomika si v minulém roce polepšila o 3,9 procenta. Přesto právě v roce 2010 japonské hospodářství překonala Čína a stala se druhou největší ekonomikou světa.

Evropský statistický úřad Eurostat v úterý zveřejní bleskové údaje o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny i Evropské unie (EU) v druhém čtvrtletí letošního roku. V prvních třech měsících hospodářství evropské sedmadvacítky i eurozóny v prvním čtvrtletí podle očekávání meziročně vzrostlo o 2,5 procenta. V mezičtvrtletním srovnání si ekonomika eurozóny i celé Evropské unie (EU) polepšila o 0,8 procenta. V posledním čtvrtletí loňského roku mezikvartálně hrubý domácí produkt (HDP) posílil o 0,3 procenta v eurozóně, a o 0,2 procenta v celé EU. Meziročně HDP vzrostl o 1,9 procenta, respektive o 2,1 procenta.

Eurostat také v úterý zveřejní předběžné údaje o červnovém zahraničním obchodu v zemích eurozóny i celé Evropské unie (EU). Zahraniční obchod eurozóny byl letos v květnu vyrovnaný, zatímco ve stejném měsíci loňského roku skončil s deficitem 4,9 miliardy eur (zhruba 120 miliard Kč). V celé Evropské unii schodek činil 13,2 miliardy eur, před rokem to bylo 16 miliard eur.

Německo v úterý zveřejní údaje o vývoji tamní ekonomiky ve druhém čtvrtletí letošního roku. V prvním čtvrtletí německý hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl meziročně o 5,2 procenta, což byla nejrychlejší úroveň od znovusjednocení země v roce 1990. Německá ekonomika zrychlila mezičtvrtletní tempo růstu díky silné domácí poptávce na 1,5 procenta z 0,4 procenta v posledních třech měsících loňského roku.

Británie ve středu zveřejní údaje o tamní tříměsíční plovoucí nezaměstnanosti za červen, květen a duben. Ta předchozí za květen, duben a březen činila 7,7 procenta. Británii ale trápí nejen vysoká nezaměstnanost. Očekává se totiž i výrazně pomalejší růst tamní ekonomiky oproti dřívějším předpokladům, navíc výrazně roste i britská inflace. Britská centrální banka tento týden změnila svou prognózu k horšímu, podle ní by si britský hrubý domácí produkt (HDP) měl letos polepšit pouze o 1,4 procenta. Původní květnová prognóza banky počítala s růstem na úrovni 1,8 procenta. Podle dalšího odhadu by ekonomika měla v roce 2012 mírně zrychlit a přidat dvě až tři procenta.

Eurostat bude ve středu informovat o údajích o vývoji inflace v eurozóně za červenec. Podle bleskového odhadu meziroční míra inflace v eurozóně klesla na 2,5 procenta. V červnu tento ukazatel činil 2,7 procenta. Inflace se již několik měsíců v řadě pohybuje nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Na svém posledním měnovém zasedání ze 4. srpna se ECB podle očekávání ponechala úrokové sazby na 1,5 procenta. Tu naposledy zvýšila o 25 bazických bodů (bb) na 1,5 procenta na začátku července.

Spojené státy americké ve čtvrtek zveřejní údaje o červencové inflaci. Spotřebitelské ceny v USA v červnu klesly oproti květnu o 0,2 procenta po růstu o 0,2 procenta v květnu. Květnový pokles byl nejvyšší od června loňského roku a vyšší, než se čekalo. Ke snížení cen přispěl hlavně pokles cen ropy. Analytici očekávali snížení cen jen o 0,1 procenta. Meziroční inflace zůstala na květnových 3,6 procenta. K poklesu cen přispěl hlavně levnější benzín, který tak reagoval na snížení cen ropy. Spotřebitelé ale zaplatili více za automobily, oděvy a ubytování v hotelech, což přispělo hlavně k růstu jádrových cen.

Libor Popela, popela@mediafax.cz