Děje se něco na trzích?

Pokud budeme odvíjet současný absurdní (ovšem ne ve smyslu absurdity majora Terazkyho P. Landovského a vojína Kefalína) vývoj na trzích od např. včerejšího čtvrtečního propadu hlavních US indexů, asi si budeme muset říci, že laickým pohledem vyjádřeno „něco není v pořádku“.

Největší jednodenní pokles tržních indexů za posledních dva a půl roku nemůžeme ovšem vysvětlit jen panikou (také) retailových investorů, kteří obvykle prodávají jako poslední při nějaké korekci v tuto chvíli již dvouciferné. Index Standard and Poor´s 500 totiž již propadl o cca 12% od svého maxima na začátku května t.r.

Dá se říci, že určitý díl „viny“ na tomto scénáři má několik subjektů odpovědných za vztah k ekonomických zákonitostem (i když v poslední době o nějakých pravidlech či zajetých makroekonomických vztazích nelze hovořit).

Na US trhu není příliš vidět centrální banka FED, která pravděpodobně nechce nějak zasahovat do současného i pro ni zřejmě poněkud překvapivého vývoje, když její stimulační programy (QE2) nezabraly podle představ. Riskovat případné „obvinění“ z intervencionismu do ekonomiky či vývoje trhů nelze. Bohužel FED dle všech informací nemá již nějaké zásadní karty v ruce, protože s úrokovými sazbami nelze hýbat (minimální úroveň 0 -0,25%). Po posledních makrodatech (HDP, ISM Index, osobní výdaje) si nelze představit nějakou formu modifikace monetární politiky směrem od jejího uvolňování a tudíž sazby s dosavadními hranicemi přesáhnou zřejmě i do roku 2012.

Způsob a načasování legislativního procesu navýšení dluhového stropu rovněž nepřinesl nějakou „pohodu“ do sentimentu investorů, potažmo na trhy vůbec. Schválení na poslední chvíli nebylo přesvědčivé, nicméně zůstala nezanedbatelná pachuť z toho, že výše zadlužení USA přesahuje možnosti nějakého časově adekvátního umoření a z toho titulu může být reálně ohrožen nejvyšší rating nejsilnější ekonomiky světa. To Evropská Unie si zamanula, že problémovým zemím Eurozóny nebude nechávat dále (bezdůvodně) kazit rating a zřejmě si založí vlastní „nezávislou“ ratingovou agenturu.

Vzhledem k tomu, že finanční trhy jsou globálně propojené, nelze se divit všeobecné reakci a padajícím trhům. Zpomalení růstu ekonomik je zcela evidentní a názor o možném návratu recesního trendu není v některých případech vůbec od věci.

Jediné, co ještě USA vůči vývoji ekonomiky nezkusila, je ponechat pracovat tržní vztahy autonomně a některé poruchy tak nechat svému osudu. Otázkou ovšem je jaké ex-post náklady by si tato „náprava“ volnými tržními silami následně vyžádala….

Zejména lze současný vývoj odvozovat od předchozích měsíců růstu, kdy investoři možná byli přesvědčeni o tom, že kursy porostou „do nebe“. Ale jak praví obvyklé pravidlo „výnosy z minulých období nejsou zárukou výnosů budoucích“.

To samozřejmě platí stále a bude pravděpodobně ještě nějakou dobu trvat než dojde k uklidnění a razantní odklon či averze na riziková aktiva odezní. Akciové trhy tuto vlastnost vždy znovu potvrzují a není důvod k tomu se domnívat, že tentokrát tomu bude jinak.