Nedomyšlené nebo úspěšné QE2: Stiglitz vs. Gagnon

Na QE2 je zajímavá „intelektuální nesoudržnost“, na které tento program stojí, včetně toho, že je založeno na starých ekonomických modelech a my nejsme schopni posoudit všechny jeho důsledky. Na konferenci „Future of the Fed“ to uvedl Joe Stiglitz a dodal, že standardní modely analyzující vliv monetární politiky se zaměřují zejména na sazby, tyto modely lze nyní ale považovat za „dosti irelevantní“.

Nyní se nalézáme v situaci, kdy velké mezinárodní firmy sedí na hotovosti a nízké sazby je k investicím nedonutí. Pak tu jsou menší společnosti, které mají problém s přístupem k úvěrům. Ten jim ale současná politika Fedu také neulehčí, protože v globální ekonomice jdou peníze tam, kde je nejvyšší návratnost. Momentálně to znamená, že tečou směrem k rozvíjejícím se ekonomikám a tlačí vzhůru kurz jejich měn. Výsledkem jsou snahy o omezení toku kapitálu na globálních finančních trzích, což je „přesně opak toho, co jsme chtěli dokázat“. Chybou je podle Stiglitze to, že Fed pracuje se starými modely, které v sobě neobsahují vliv politiky na trh s úvěry: „Protože to neměli ve svých modelech, nezaměřovali se na to.“

Celý článek naleznete na serveru Patria Online, a to konkrétně ZDE.