Akciové trhy loni rostly, ale skepse a opatrnost jsou místě! Jak se v roce 2010 dařily odhady BIG EXPERT – zahraniční trhy

Rok 2011 je v běhu, pojďme se a tedy s určitým nadhledem podívat na uplynulý rok 2010 a posoudit, jak se expertům dařily krátkodobé predikce vývoje na nejvýznamnějších akciových trzích (PX, DJ, Nasdaq C, FTSE, DAX a Nikkei) v průběhu celého roku a také na poslední vyhodnocená čtvrtletí. Přesnost odhadů poměřujeme velikostí odchylky odhadu od skutečného vývoje indexu akciového trhu.

Naposledy jsme vyhodnotili krátkodobé odhady provedené ve čtvrtém čtvrtletí 2010 (odhady s výhledem na jeden měsíc) a dlouhodobé odhady ve druhém čtvrtletí 2010 (odhady s výhledem na šest měsíců), které shodně směřovaly do období října 2010 až ledna 2011. My nyní můžeme jak porovnat tyto odhady expertů se skutečným vývojem na akciových trzích, tak z komentářů pro připomenutí opět vybrat zajímavá tvrzení a názory, především z poslední třetiny roku. 
Častými tématy komentářů v předchozím období byly Irsko, tzv. „měnová válka“, vděčné a komentované byly zveřejňované hospodářské výsledky především na amerických trzích a samozřejmě makroekonomická data. K zajímavým námětům komentářů poslední třetiny roku obecněji patřil vývoj vztahu investorů k riziku a jejich příklon k investicím do komodit (zlato, stříbro a růst jejich ceny), očekávané dopady opatření Basel III (stabilita a zabezpečení finančního systému), rozhodnutí Fedu a jejich dopady, udržitelnost růstu, stále nevyřešené dluhové problémy zemí PIIGS, a samozřejmě očekávání spjatá s další výsledkovou sezónou. 

Index pražské burzy PX dosáhl na dno na začátku února (1094,3 b: připomínáme, že datum v grafu zobrazuje týden, kdy byl odhad stanoven - s výhledem na jeden měsíc), maxima v roce 2010 PX dosáhl v týdnu od 19. dubna (1295,4 bodů). Když srovnáme skutečný vývoj indexu PX s průměry odhadů v první polovině roku, pak vidíme, že odhady v tomto období se lišily průměrně o 50 bodů, ve druhém pololetí, s výjimkou závěru roku, byly odhady poměrně přesné (odchylka průměrně 15 bodů).

O pražské burze platilo nejen tento rok, co v listopadu napsal Karel Kabelka ze společnosti GRANT CAPITAL: „Pražská burza pokračuje … v kalvárii započaté polovinou července, tj. mizivé likviditě a aktivitě. Nezřídka jsme svědky toho, že zobchodovaná „půlmiliarda“ se stala denním maximem. Tomuto stavu příliš neprospívají ani široké „spready“ na jednotlivých titulech. Investorům dochází trpělivost a začínají se poohlížet jinde. Okolní trhy i přesto, že se také potýkají s tímto problémem, nabízejí stále mnohem více možností než právě tuzemský trh. Na české burze se navíc podle mého názoru výrazně projevuje očekávání toho, jak to vlastně bude s ekonomickými reformami příští rok. Zprávy z korporátní sféry začínají vnášet kousek optimismu, avšak poměrně razantní škrty a navíc rýsující se souboje privátní sféry se státem stále vyvolávají pocit velké nejistoty. České akcie se tak až na pár výjimek zakonzervovaly a investoři je pomalu pouštějí ze zřetele. Reálně tak hrozí, že velmi nízké objemy obchodů budou investory trápit ještě dlouhou dobu.“

Jednu ze zásadnějších událostí loňského roku na pražské burze, v říjnu na trh uvedenou novou emisi, očekávali experti s pochopitelnou skepsí. Ondřej Moravanský ze společnosti CYRRUS k tomu uvedl: „Opět po nějaké době však bude živo i na pražské burze, mnohými mnohokráte zatracované pro svoji nízkou likviditu, utlumenou aktivitu a podobné nešvary. Kromě svátku státního se dočkáme téměř také svátku pro investory, neboť budeme svědky prvních dnů obchodování nové primární emise na pražském trhu – sázkové kanceláře Fortuna. Naposledy jsme měli možnost vidět takový úkaz v květnu 2008, tedy před více než dvěma roky. Jakkoliv je Fortuna vítanou změnou ve stojatých vodách pražského burzovního rybníka, přeci jen nečekám větší zčeření hladiny. Velikostí bude patřit Fortuna k největším mezi nejmenšími, povahou podnikání spíše ke klidnějším rybám, jistou pozornost bude přitahovat svojí dividendou.“

O udržitelnosti růstu na trzích a stále existujících nevyřešených problémech pochyboval ve svém zářijovém komentáři Patrik Hudec ze společnosti Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST: „Máme zde riziko amerického trhu s bydlením a amerického spotřebitele, v Evropě problémy jižního křídla eurozóny se zadlužením a v Číně tolik omílanou realitní bublinu. Investoři si jsou všech těchto nebezpečenství dobře vědomi a odtud také pramení jejich nejistota a opatrnost. Zároveň je zde však velká obava, že další rána přijde z neočekávaného směru, a proto se na ni už z definice nelze dopředu připravit.“, v říjnovém komentáři tento názor podpořil také Jaroslav Brychta ze společnosti X-Trade Brokers: „Již dva měsíce tedy trvá růst cen téměř všeho, s čím lze na finančních trzích obchodovat. Důvodem tohoto vývoje ale není návrat k normálu a zotavování světové ekonomiky. Jedná se o výsledek mimořádně expanzivní měnové politiky, kterou se navíc některé centrální banky chystají dále rozvolňovat. To platí zejména o americkém Fedu, který již v srpnu začal s opětovnými nákupy státních dluhopisů. Ekonomika si tak zatím stále zvyká na pokračující pokles dlouhodobých úrokových sazeb, který vytváří nové stimuly k zadlužování a investicím. Čím déle budou sazby tlačeny dolů, tím déle může růst cen akcií, dluhopisů a komodit pokračovat. Tím horší však bude její odpověď na to, až sazby přestanou dále klesat, případně začnou znovu růst.“

V listopadu, po pozitivně hodnocené výsledkové sezóně, se na tapetu vrátily problémy s předluženými zeměmi PIIGS: „Rána tentokráte přišla z Irska, které musí draze sanovat přeúvěrovanost svých bank v realitním sektoru a evidentně není v jeho možnostech situaci zvládnout bez vnější pomoci. V reakci na to začalo euro proti koši měn opět významně oslabovat a ceny akcií irských bank se zřítily. Navzdory neúprosné matematice i velkému tlaku např. ze strany Německa se Irsko dlouho zdráhalo požádat o půjčku z evropského stabilizačního fondu s tím, že je v jeho silách problém vyřešit," uvedl Patrik Hudec, a pokračoval: „Investoři mají pochopitelně obavy, že se problémy rozšíří i do zbylých států PIIGS. Nejpravděpodobnější „adept“ je nyní Portugalsko, poslední z menších ekonomik. Pak už zbývají pouze velké ekonomiky Španělsko a Itálie a případné problémy těchto států by nyní měly stěží odhadnutelné fatální následky pro trhy s rizikovými aktivy, o systémovém riziku nemluvě. … Navíc je velká pravděpodobnost, že si investoři budou chtít „dojít“ přinejmenším i pro Portugalsko, přestože z fundamentálního hlediska je tato země na tom lépe než Irsko, o Řecku nemluvě. Nemluvě o faktu, že celá tato problematika začíná mít také dalekosáhlé důsledky i v politické rovině samotné eurozóny (resp. celé Evropské unie).“

Rok 2010 pro akcie skončil přesto dobře, jak shrnuli Zuzana Virglerová a Milan Nedbálek ze společnosti FINANCE Zlín: „Na přelomu roku nejeden investor začíná bilancovat. I přesto, že uplynulý rok byl plný zvratů a nebyla nouze o negativní zprávy, můžeme ho označit z investorského hlediska za příjemně růstový. Většina akciových indexů zaznamenala za rok 2010 významné zisky. Například index pražské burzy si připsal 8 procent, index amerických akcií DJ Industrial Average zhodnotil o více než 9 procent, a index německých akcií DAX vzrostl dokonce o 14 procent!"

Uzavřeme citací z komentáře Jaroslava Brychty: „Přestože měl být rok 2010 rokem utahování měnových kohoutků, s jeho blížícím se koncem je stále zřetelnější, že je dalším rokem vysoce aktivní měnové politiky.  Ani v posledním měsíci tohoto roku proto nezbývá než konstatovat, že současná stabilita na finančních trzích má jen pramálo společného se stavem reálné ekonomiky a je spojena se značnými náklady, které pocítíme teprve v budoucnu, kdy začnou stimulační efekty měnové politiky postupně odeznívat.“