Úvěrová krize a její příčiny (I.): Jak to všechno začalo

Člověk tíhne k jednoduchým vysvětlením. Úvěrová krize z roku 2008 to dokonale ilustruje: jedni říkají, že ji způsobila nízká úroková sazba Fedu, druzí vidí příčinu v přebytku úspor v Číně, jiní v přemíře regulace, v nedostatku regulace, v tom, že lidé přicházejí o práci, jiní jednoduše vystačí s tím, že za všechno můžou nenasytní bankéři, a další si najdou ještě něco jiného.

Jenže jak to životě často bývá, jednoduchá vysvětlení nejsou obvykle ta nejlepší – život je prostě komplikovaný. Přitom všechno právě jmenované má s krizí doopravdy něco společného a nějak to její vznik či podobu ovlivnilo. Zároveň ale ani jedno z toho nevysvětlí uspokojivě úplně všechny její aspekty. Vezměte například nízkou úrokovou sazbu Fedu. Ta sice opravdu byla nízká příliš dlouho, ovšem v roce 2006 se již pohybovala kolem relativně normálních 6 %. Přesto byly úrokové sazby hypoték v USA v té době nižší a začaly dramaticky růst až v květnu 2007.

Komplexní pohled na příčiny krize

V tomto seriálu vám představím vám jinou teorii o původu krize. Takovou, která podle mě naopak v podstatě všechny aspekty toho, co se stalo, vysvětlí (i když s ohledem na únosnou délku textu a vaši trpělivost pořád zjednodušeně). Bohužel to vysvětlení nepatří mezi jednoduchá a prostá, založená na jednom jednoduchém argumentu, vychází naopak z docela komplikovaných vztahů mezi mnoha faktory. Porozumět mu znamená porozumět alespoň trochu věcem, jako je sekuritizace hypoték – a strukturovaná sekuritizace; tomu, jak regulace Basel ovlivňovala zisky bank (a tudíž bonusy obchodníků); jak fungují repo obchody; co jsou to CDS a další podivnosti, jejichž názvy můžou znít docela nesrozumitelně.

Pokud to však se mnou nějakou chvíli vydržíte, pokusím se vše výše uvedené srozumitelně vysvětlit a ukázat, jak to vypadalo, fungovalo, jak to do sebe zapadalo – a proč to nakonec skončilo velkou krizí. Budu přitom vycházet hlavně z vlastních vědomostí a ze zkušeností z trhu s OTC deriváty (úrokovými a kreditními) a z kapitálových trhů s dluhopisy – a taky z veřejně vcelku dostupných materiálů. Profesní hantýrku se pokusím omezit na minimum.

Jako speciální bonus byste pak měli získat představu o tom, jak fungují bankovní trhy, speciálně urokové a kreditní, které jsou většinou neviditelné – přesto, že jsou o hodně větší než akciové, které jsou vidět nejvíc.

Trocha hypoteční historie

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/cs/finmag/ekonomika/uverova-krize-a-jeji-priciny-i-jak-to-vsechno-zacalo/