Platím, abych mohl krást

Rok 2010 byl rokem, kdy řada českých domácností začala vedle vodného a stočného platit i „pirátné“ – dobrovolný poplatek za používání webů, kde lze počítač nakrmit kradenou hudbou a filmy. Za digitální obsah tedy Češi platit umí, skrývá se v tom ale několik paradoxů.

Který web loni mezi českými uživateli zabodoval nejvíc? Můj tip je, že to nebyl ani Facebook, ani Slevomat, ani Scuk ale – Ulož.to. V prosinci jsem na tohle pirátské doupě slyšel při srazech a sešlostech pět chvalozpěvy od známých, kteří jsou s počítačem jinak docela jaloví. Celovečerní film odtud totiž stáhnou s menším úsilím, než jaké by je stálo prolistovat program v teletextu. A protože sami nic nemusí sdílet, je dík českému zákonu stahování hudby a videa prakticky nepostižitelné.

Serverů s obrovskou zásobou hudby, filmů, seriálů a samozřejmě též pornografie ke stáhnutí najdete na webu spoustu – průkopníkem byl před pěti lety Rapidshare. Konkurenti dodnes kopírují jeho obchodní model: nabídnout uživatelům trochu audiovizuálního fetu zdarma a za poplatek od jedné do dvou stovek měsíčně jim umožnit stahování prakticky neomezené. A lidi rádi platí.

Co z toho můžeme vyvodit?

Porno z toho vynecháme

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/cs/finmag/penize/platim-abych-mohl-krast/