Americký sen po severokorejsku

Ve škole se Severokojreci místo Shepardovy protestantské etiky a schopnosti postarat se sám o sobe učili nazpaměť hagiografii Kimů a zázraky, které doprovázely jejich příchod na svět. A podle toho to také dopadá.

Život v zemi, kde věci nejsou na příděl, ale člověk si na ně musí vydělat, a kde vše stojí a padá s touhou prosadit se, je pro ně zkrátka nepředstavitelný. Když k tomu přidáte ještě na první pohled neviditelnou, ale o to nepříjemnější jazykovou bariéru – korejština na jihu totiž přejala obrovské množství slov z angličtiny, které Severokorejci v životě neslyšeli – a absenci použitelných pracovních zkušeností, nepřekvapí, že v roce 2003 bylo přes 40 procent uprchlíků nezaměstnaných.

Z těch, kteří měli štěstí a práci našli, jich pak jen 19 procent mělo zaměstnání na plný úvazek. Co víc, jen čtyři procenta brala průměrnou nebo nadprůměrnou mzdu. V současnosti je situace o něco lepší, nezaměstanost mezi uprchlíky byla v roce 2009 asi čtrnáctiprocentní. To je ale pořád čtyřikrát více než mezi Jihokorejci (3,2 procenta). A i nyní navíc většina uprchlíků končí u podřadných, špatně placených prací: v roce 2009 průměrná mzda uprchlíků dosahovala sotva poloviny průměrné jihokorejské.

Rozčarování z kapitalismu

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/23428/americky-sen-po-severokorejsku/