Tomáš Prouza: Regulaci! Nebo odvahu?

Argumentem ČNB je to, že pojišťovnictví se loni týkalo 40 procent stížností mířících na dohled nad finančním trhem ČNB, z toho drtivá většina jich byla právě na pojišťovací zprostředkovatele. Zní to hrozně, ale jen do chvíle, kdy se podíváme na konkrétní čísla. Podle výroční zprávy prošetřovala ČNB loni 272 podání a stížností, z toho 40 procent je 109 podání za rok. Jen smluv na životní pojištění přitom bylo v roce 2009 uzavřeno 991 385. Pokud by tedy všechny stížnosti byly na životní pojištění, týkaly by se jedné setiny procenta nově uzavřených smluv.

Že by nová učebnicová definice toho, jak má vypadat kreativní využití statistiky? Ta statistika je přitom velmi smutná. Ne proto, že nějaké stížnosti jsou, naopak. Když zákonodárce rozhodl, že by se Česká národní banka měla vedle dohledu nad stabilitou finančního sektoru věnovat také dohledu nad tím, jak se finanční instituce chovají ke klientům, dávalo to teoretický smysl. ČNB si totiž v posledních letech uměla na trhu sjednat pořádek a přinutit finanční instituce k rozumnému chování v tom, jak nastavují svůj byznys. A všichni sázeli na to, že podobně důrazně bude tlačit i na to, jak se finanční instituce chovají ke svým klientům.

Kdo jiný než ČNB?

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/23100/