Tomáš Sedláček: Adoptujme fiskálního autopilota

Aby mi nebylo rozuměno špatně: oba nástroje jsou užitečné. Jen není dobře, když je mají k dispozici politici. Jejich základní motivace (jsou-li u moci) je přece být znovu zvolen. A pokud disponují oběma nástroji, budou jich k tomu zneužívat. Pokušení je prostě příliš velké, než aby mu bylo možné odolat.

Gandalf, Galadriel a Prsten moci

Důkazem budiž časy minulé, kdy politici oběma nástrojům vládli bez skrupulí. Většinou to skončilo hyperinflací a těžkou krizí: pokud někdo sedí na tiskárně na peníze, je jasné, že bude čas od času tisknout. (Koneckonců kdo z nás, kdyby takovou tiskárnu měl, by ji občas nevyužil?) Některému pokušení je zkrátka lepší nebýt vystaven.

Ve svém článku z konce září jsem to přirovnal k Prstenu moci z Tolkienovy trilogie Pán prstenů. Dobrý a mocný čaroděj Gandalf, s pevnou vůlí z ocele, se Prstenu moci raději ani nedotkl, stejně tak jako moudrá a krásná Galadriel. Každý mocný, kdo poznal sílu Prstenu, by měl tendenci jej začít využívat k nějakému tomu dobru – a za chvíli by skončil jako Glum nebo v moci Temného pána. Prsten prostě musel nést někdo jiný, někdo kdo byl slabý a docela obyčejný – hobit, který s ním neuměl nakládat a netušil, co vše umí.

Fiskální politika sto let za opicemi

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/22924/adoptujme-fiskalniho-autopilota/