Patří ekonomie do laboratoře?

Při použití známých teoretických modelů jen obtížně zjistíme, co nastane, když se změní pouze jedna vstupní veličina, zdůrazňují zastánci experimentální ekonomie. Autoři laboratorních pokusů proto mají zájem zjistit, jak jedinec reaguje na změny výchozích podmínek a jak se chová v situacích, jež se odehrávají v různém prostředí. „Laboratoř může poukázat na nerobustnost některých teorií, tedy na jejich citlivost na výchozí předpoklady,“ tvrdí Miroslav Zajíček, ředitel Laboratoře experimentální ekonomie (LEE) v Praze.

Podle ekonoma Michala Bauera navíc poznatky z experimentů umožňují realističtěji modelovat lidské rozhodování. Experimenty svědčí o tom, že lidé mají i jiné motivace než vlastní zájem. Na jejich jednání může mít vliv třeba altruismus, anebo naopak ochota vzdát se zisku, pokud na tom prodělá i druhá strana. Kromě toho pokusy poukazují na omezenou pozornost a sebekontrolu jedince. Na rozhodování pak může mít například vliv netrpělivost.

Podle guvernéra České národní banky Miroslava Singera dochází při zkoumání lidského chování v laboratořích k menším chybám, než u teoretického modelování. Nevýhodou je pak to, že chování v laboratoři někdy neodpovídá realitě. Na stejný problém upozorňuje také Michal Bauer. Ten navíc doplňuje, že chování studentů, kteří se většinou experimentu účastní, nemusí být vždy reprezentativní. „To v posledních letech vede výzkumníky k tomu, že klíčové poznatky z laboratoří testují na různorodějších vzorcích populace, což je náročnější a dražší,“ říká Bauer.

Ne všichni odborníci však s přenesením ekonomie do laboratoří souhlasí. „Ekonomie je společenská věda, nikoli věda přírodní,“ tvrdí analytik X-Trade Brokers Jaroslav Brychta.

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/22553/