Jednání šéfů evropské sedmadvacítky zatím k zásadnímu posunu nevedlo

BRUSEL (MEDIAFAX) - Jednání Evropské rady o nových sankcích pro rozpočtové hříšníky, mechanismu pro řešení krizových situací u zadlužených zemí či případných změnách Lisabonské smlouvy zatím nemá jasný výsledek. Čtvrteční summit však bude ještě pokračovat v neděli a další kroky budou projednány až na prosincové Radě.

Změny v Paktu růstu a stability, které zavádějí sankce pro rozpočtové hříšníky, jsou schváleny v podobě, jakou na jednání přinesl evropský prezident Herman Van Rompuy. Ani tato podoba však již dříve neuspokojila řadu států a ekonomů, protože sankce nejsou plně automatické.

Za porušení některého z pravidel bude zemi hrozit pokuta ve výši 0,2 procenta HDP. Porušení rozpočtových pravidel posoudí Evropská komise a její rozhodnutí budou moci zvrátit ministři financí.

Zavedení mechanismu, který by po roce 2013 nahradil evropský fond finanční stability, zatím jasnou podobu nemá. Evropský prezident bude nyní jednat o možné podobě tohoto mechanismu s členskými státy a konkrétní návrh bude promýšlet i Evropská komise.

Není zřejmé ani to, zda bude kvůli krizovému mechanismu nutné měnit primární právo EU, tj. Lisabonskou smlouvu. "Já bych ještě úplně nevylučoval, že se smlouva měnit nebude. Musí se nejprve najít shoda na mechanismu. A ta zatím není, protože mechanismus ještě není vymyšlený," řekl premiér Petr Nečas.

Zdá se také, že dosavadní průběh summitu je neúspěchem pro německou kancléřku Angelu Merkelovou, která se chystala zavést omezení hlasovacích práv pro rozpočtové hříšníky. Již v průběhu summitu však přední světové deníky Financial Times a Frankfurter Allgemeine Zeitung uvedly, že tento návrh má jen minimální šanci na úspěch. Proti se od začátku staví i Česká republika.

"Pokud by změna smlouvy znamenala omezení hlasovacích práv členských států, je podle mě neakceptovatelná a upřímně řečeno nerealistická," řekl šéf Evropské komise José Manuel Barroso. "Úprava spočívající v odebrání hlasovacích práv je míněna pouze pro případy, kde by docházelo ke stálému ohrožování finanční stability. I tak je ovšem Česká republika proti a řada dalších zemí s ní," dodal český premiér Petr Nečas.

Na nedělním jednání se zřejmě znovu otevře otázka započítávání nákladů na penzijní reformu do deficitu podle stávající metodiky. "Pokud bychom podle současného systému například na úhradu schodku v prvním pilíři použili dividendy ČEZ, nebylo by možné je podle metodiky vykázat a celkový deficit by opticky narostl," vysvětlil premiér ještě před zahájením summitu.

Tento postoj s ČR sdílí i řada dalších států. Zatím však není zřejmé, jakým směrem se diskuze ubírají, protože podle některých náznaků byla tato otázka jedním z hlavních důvodů, proč se čtvrteční jednání protáhlo až do pozdních nočních hodin.

Summit by měl také stanovit postoj EU k blížícímu se zasedání skupiny G-20. To se uskuteční 11. a 12. listopadu 2010 v jihokorejském Soulu. Dále by měly být stanoveny priority pro summit s USA, který je plánován na 20. listopadu 2010.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz