Další varování poslala Wall Street níže

Včera po uzavření trhu přišel s výsledky největší výrobce počítačových čipů na světě Intel (INTC). Ten za 2. účetní čtvrtletí ohlásil zisk na akcii ve výši $0,12, což bylo 2 centy nad konsensuálními odhady trhu. Oproti minulému čtvrtletí to však znamenalo propad o 76 %. Tržby pak poklesly o 23,7 % na $6,33 mld. z loňských $8,3 mld. Pro další čtvrtletí pak společnost očekává tržby na úrovni $6,2 až $6,8 mld. V doprovodném komentáři společnost uvedla, že věří v oživení poptávky po mikroprocesorech v průběhu druhého pololetí letošního roku, přičemž největší naděje vkládá do modelu Pentium 4, jehož prodeje by mělo podpořit uvedení nové verze Windows XP od Microsoftu. V reakci na tyto výsledky poslali investoři akcie Intel o 3,4 % níže. Trhy nepotěšil ani vývojář podnikových aplikací Veritas (VRTS). Ten sice splnil očekávání analytiků, když zisk za druhé čtvrtletí dosáhl 0,19 centů na akcii, avšak varoval, že růst tržeb za letošní rok dosáhne pouze 25 až 35 %, což je pokles oproti dřívějším odhadům ve výši 35 až 50 %. Zisk za celý rok pak očekává ve výši 73 až 74 centů, což je výrazně pod predikcemi trhu ve výši 84 centů na akcii. Před oznámením svých výsledků dnes zamířily níže též akcie počítačového gigantu IBM, neboť investoři se obávají dalšího zklamání zejména v souvislosti s očekáváním společnosti pro 3. čtvrtletí. Lépe na tom dnes byla oblast tradiční ekonomiky. Přispěl k tomu mimo jiné výrobce letadel Boeing (BA), jehož čtvrtletní výsledky výrazně předčily očekávání trhu. Zisk vzrostl o 35 % na 95 centů na akcii, což bylo 4 ceny nad konsensuálními odhady analytiků. Oproti dřívějším odhadům pro tento rok společnost očekává  nárůst celkového počtu dodaných dopravních letadel na 538.

Vedle zpráv z firemního sektoru byla dnes zveřejněna také data o inflaci. Ta měřeno indexem spotřebitelských cen za červen vzrostla o 0,2 %, což bylo více, než trhem očekávaný nárůst o 0,1 %. Jádrová inflece očištěná od cen energií a potravin pak vzrostla o 0,3 %, což bylo také desetinu nad očekáváním. Největší nárůst cenové hladiny se odehrál v oblasti služeb, mezi něž patřila zdravotní péče a letecká doprava. Pozitivní úlohu naopak sehrály ceny energií či automobilů. Zde se projevily opatření automobilek, které ve snaze podpořit spotřebitelskou poptávku a udržet si podíl na trhu přistoupily ke snižování cen.

Důležité poselství směrem k akciovým trhům vyslal dnes, tedy v úterý, předseda Federálního rezervního systému (FED), který ve svém projevu před výborem sněmovny pro finanční operace vyjádřil připravenost opět podpořit ekonomiku dalším snížením úrokových sazeb. Americká ekonomika totiž i nadále vykazuje známky pokračujícího ochlazování. Fed přitom nehodlá připustit, aby tento vývoj i nadále pokračoval, což by nebylo v souladu s dřívějšími předpoklady. Potenciál snižování úrokových sazeb však byl již do značné míry vyčerpán, neboť od začátku roku sazby po sedminásobném snížení poklesly o 2,75 % na současných 3,75 %, což je nejnižší hodnota od dubna 1994. Na příštím zasedání Fedu, které se uskuteční 21. srpna, tak lze pravděpodobně očekávat snížení o čtvrt procentního bodu. Předseda Fedu dále dodal, že s poklesem sazeb došlo k nárůstu peněžní zásoby, která ekonomice pomalu vlévá krev zpět do žil. Vliv mírnější měnové politiky by společně s daňovými škrty měl v průběhu roku být v ekonomice stále patrnější. Pro rok 2001 hovoří predikce Fedu o 1,25 % až 2,0 % růstu ekonomiky a pro příští rok pak v rozmezí 3,0 až 3,25 %.