Vláda schválila zákon o státním rozpočtu
PRAHA (MEDIAFAX) - Návrh státního rozpočtu na rok 2011 s deficitem 135 miliard korun a dále střednědobé výhledy na léta 2012 a 2013 ve středu schválila vláda. Po jednání to řekl premiér Petr Nečas (ODS).
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) počítá pro rok 2012 s deficitem ve výši 3,5 procenta HDP a s 2,9 procenta pro rok 2013. Konvergenční program z února letošního roku však pro rok 2012 předpovídal deficit 4,2 procenta HDP.
Neexistence střednědobých výhledů byla přitom hlavním důvodem prvního přerušení projednávání zákona o státním rozpočtu (SR) na rok 2011. Premiér Petr Nečas (ODS) tehdy uvedl, že je nutné v koaličních vyjednáváních dopracovat tyto dokumenty, které podle zákona tvoří součást zákona o SR.
Vládní návrh mezitím prošel i tripartitou, na níž se potkal se souhlasem zaměstnavatelů a naopak striktním odmítnutím odborových předáků. Názory jsou v této problematice přesně opačné, protože zatímco odboroví předáci argumentují tím, že takto radikální snižování státních výdajů zpomalí ekonomiku, zaměstnavatelé soudí, že vládní cíl dosažení vyrovnaných veřejných financí v roce 2016 je málo ambiciózní.
"Je to prostě pozdě. Podle mého soudu lze dosáhnout vyrovnaných veřejných financí již v roce 2014," poznamenal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Příjmy státu mají podle odhadu ministerstva financí (MF) dosáhnout 1,05 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát počítá s tím, že mu na financování svých závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard.
Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala v konvergenčním programu vláda Jana Fischera.
Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.
Objem všech výdajů několikanásobně vzroste i u ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na celkových 31,3 miliardy korun, protože vzrostou příjmy z rozpočtu EU, které jdou právě přes MMR. Celkem má Česko příští rok vyčerpat více než 117 miliard korun z rozpočtu EU. Naopak do unijního rozpočtu Česká republika odvede 35,25 miliardy korun, získat by tedy měla více než 81 miliard korun.
U výdajů bez prostředků unie si MMR naopak pohorší o více než 330 milionů korun (celkem přijde MMR státní kasu na 2,9 miliardy korun). Jako ostatní ministerstva i MMR bude škrtat peníze na platy, provoz i na investice.
Nejmarkantnějším nárůstem rozpočtu se může pochlubit Technologická agentura České republiky (TAČR), jejíž rozpočet vzroste z necelých 52 milionů v letošním roce na téměř 850 milionů v roce příštím, tedy o téměř 1535 procent. TAČR je nově vzniklá organizační složka státu odpovědná za finanční podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu. Na plnění těchto povinností dostala i zmíněné finanční prostředky.
Nárůst zaznamenala i kapitola státní dluh, která ze 76,4 miliardy korun v letošním roce vzroste na 79,6 miliardy. Většina těchto peněz jde pouze na splátky úroků ze státního dluhu.
Největší škrty postihnou ministerstvo dopravy, které má meziročně přijít o zhruba 28 miliard korun, což je pokles výdajů o více než 37 procent. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) začal s úsporami již letos a mezi jeho první kroky patří tlak na firmy, aby začaly stavět levněji.
O přibližně 27 procent svého rozpočtu přijde i ministerstvo průmyslu a obchodu. V absolutních číslech to znamená snížení výdajů o téměř pět miliard korun.
Pokud vláda rozpočet v této podobě schválí, začne zákon projednávat Poslanecká sněmovna ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schválí celkový rámec rozpočtu, který následně projednají sněmovní výbory. Ty mohou podat pozměňovací návrhy, ale pouze takové, které nemají vliv na základní parametry (příjmy, výdaje a deficit) a nepřekračují rámec kapitoly dotyčného výboru. Například zemědělský výbor může navrhnout přesun peněz mezi položkami v kapitole ministerstva zemědělství, ale celkové výdaje kapitoly nesmí měnit.
V druhém čtení mohou předkládat návrhy i samotní poslanci. Nemohou měnit základní parametry rozpočtu, ale mohou navrhnout přesuny peněz i mezi kapitolami.
Ve třetím čtení se nejprve hlasuje o pozměňovacích návrzích výborů a poslanců, nakonec se hlasuje o návrhu rozpočtu jako celku. Pokud sněmovna rozpočet schválí, jde zákon rovnou k prezidentovi, protože zákon o státním rozpočtu neschvaluje Senát.
Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz
TNBiz.cz - Zprávy TNBiz jsou zpravodajským kanálem Televize Nova, TN.cz společnosti CET 21. TN.cz přináší zpravodajství z domácí i zahraniční ekonomiky a politiky.
Poslední zprávy z rubriky Z domova:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz