Co krize změnila

Vše bylo odstartováno hypoteční krizí v USA. Ta se přelila přes deriváty jako krize důvěry a finanční krize a vše přerostlo až do hospodářské krize světových rozměrů. Rozdíl je v  tom, že světové ekonomiky jsou nyní mnohem více propojenější, než v minulých krizích. 

Vyhánění čerta ďáblem i tak by se dalo nazvat počínání si jednotlivých vlád. Levné peníze byly jednou z příčin krize a jsou také používány jako lék. Centrální banky dramaticky snižovaly sazby a všude ve světě začaly jednotlivé vlády zemí pumpovat do ekonomiky astronomické finanční injekce v čele s USA. Tento přístup otevřel, někdy hodně ukrývané skříně, ze kterých vypadlo hodně kostlivců. Státy s velkým zadlužení se ještě více zadlužily, ve snaze nastartovat ekonomický růst fiskálními výdaji a ocitly se titulních stránkách v souvislosti se státním krachem. Tato situace velmi tvrdě ukázala jak je důležité mít zdravé veřejné finance.

Částečné vyčištění trhů mělo být jedním z pozitivních stránek krize, avšak hovoříme pouze o částečném, protože státní zásahy zachránily společnosti, které by jinak nepřežily.

Investování

Posledních několik let bylo ve znamení téměř nepřetržitého růstu. Rostly akcie, reality i komodity. Žádné z těchto aktiv nepoznalo výraznější propad, ale po pádu Lehman Brothers přišlo vystřízlivění ze snu. Ropa klesla z 147 dolarů za barel na 30 dolarů za barel.

Dluhopisy přestaly být vnímány jako 100 % investice a na vrchol pyramidy výnos – likvidita – riziko se mnohem výrazněji prosadilo právě riziko, které je určujícím faktorem pro investice. Velmi dobře je to vidět na dolaru. Hráči na trhu razí strategii: mám volné finanční prostředky a nevím co s nimi a nechci riskovat - koupím dolar.

Na finančních trzích se skloňuje více než kdy jindy sousloví riziková averze. Nebo-li dobré zprávy z USA znamenají pád dolaru, špatné naopak jeho růst. Druhá strana mince dává velký prostor spekulacím. V minulých měsících vysoká volatilita aktiv představovala možnost velkých zisků.

Co z krize plyne

Hlavní negativum, které vnímáme je, že krize se stane argumentem pro všemožné regulace finančních trhů. Bohužel v době, kdy budou tyto překážky trhu implementovány jako reakce na krizi, bude tato krize už za námi. Regulace však zůstanou.

Mezi pozitiva patří především otevření tématu tabuizovaných schodků veřejných financí. Mezi politiky panovalo několik mýtů. Např. že dluhy se budou platit až v budoucnu, což nás teď nezajímá. Zadlužení budoucnosti je normální. Mít schodek v době ekonomického růstu je v pořádku. A především, že z dluhu se platí jen úroky.