Cholerik nebo flegmatik? Hledáme ideálního investora, aneb kapitoly z tržní psychologie

Začněme větou, kterou jsme v prvním dílu skončili: Mýlit se je lidské. Ale nepoučit se ze svého jednání, je minimálně hloupé. Jak jste si možná povšimli, naprostá většina psychologických pouček a teorií platí univerzálně, tedy i pro myšlenkové postupy člověka-investora. Náš obecný temperamentový profil se pochopitelně odráží nejen v intenzitě večerních domácích hádek a následného usmiřování, ale i v našem investičním rozhodování. Různé psychologické profily nám dávají rovněž do vínku rozličnou míru „investičních vloh.“ Důležitým kritériem tak bude především rozdělení investorů na obec „emočně stabilních“ a „emočně labilních.“ Emoce na investorský stůl, jak známo, nepatří. Jsou nicméně přirozenou součástí našeho života a obchodník přece jen není robotický organismus, strojově plnící jednotlivé body svého obchodního plánu. Emoce či „srdce,“ zvolíme-li romantičtější výraz, má na investorské racio větší či menší vliv v každém případě. Pokud má být naše racionální úvaha a obchodní disciplína v čase narušena co nejméně, měly by být „impulsy ze světa emocí“ pokud možno co nejvíce homogenní, jinak řečeno maximálně stabilní. Jejich vliv se tak stane systematický, a tedy předvídatelný. Velké změny nálad a emoční šoky naopak podusí produkty našeho analytického Já ve vlastní šťávě, či je dokonce zcela zastíní a vnesou do našeho obchodního systému nežádoucí prvek nevypočitatelnosti... Další kapitola z psychologie investora na iPOINT