Kam investovat, když zrají okurky?

Skeptici jistě upozorní na blížící se září a říjen, které nemají mezi investory dobrou pověst. Akcie přitom často nejvíc ztrácejí v době pravidelného podzimního zasedání Mezinárodního měnového fondu. Kdo dá na podobné spekulace, jistě ví, že letošní podzimní jednání MMF bude 9. až 11. října ve Washingtonu.

Jaký div, že se minulý týden akciím příliš nedařilo! Zatímco české akcie ztratily, měřeno indexem PX, asi dvě procenta, německé ještě o něco více a americký akciový indikátor S&P 500 téměř čtyři procenta.

Server americké televize CNBC cituje list New York Times, v němž Lakshman Achuthan, který řídí významnou privátní výzkumnou instituci Economic Cycle Research Institut, uvedl, že “jsme nyní ve velmi kritické fázi ekonomického cyklu“. Dodal ovšem, že nemá dostatek dat k tomu, aby mohl říci, zda ekonomika znovu padá do recese. Což ostatně konstatoval i šéf Fed Ben Bernanke a finanční trhy to zaznamenaly. Jasněji má být podle Achuthana v září či v říjnu. Že by znovu platil „efekt MMF“?

Americké dluhopisy překonávají akcie

Trhy favorizují bezrizikové investice, upozorňuje Bill Gross, šéf největšího dluhopisového fondu PIMCO. To přispělo k překvapivé rally dlouhodobých amerických státních dluhopisů, která jim umožňuje překonat akciové trhy a téměř všechny ostatní třídy aktiv.

V ročním horizontu tak například přesáhl výnos dvacetiletých amerických státních dluhopisů 15 %. Naproti tomu S&P 500 index ztratil včetně dividend více než dvě procenta. Přispívá k tomu zřejmě fakt, na který upozornil šéf stejnojmenné výzkumné instituce Edward Yardeni: Bernanke udělá cokoliv, aby se vyhnul depresi americké ekonomiky a odvrátil deflaci, uvádí rovněž server CNBC.

Pokles zájmu o správu aktiv

Finanční krize a následná recese mj. přinesly pokles zájmu o správu majetku (asset management), ale i prostřednictvím fondů, které většinou výrazně ztrácely. Řada investorů je nadále opatrná a má stále více peněz v bance, jiní si spravují majetek sami. Na správu vlastního majetku ovšem zdaleka každý nemá – někdo znalosti, jiný čas, nebo i obojí.

V podílových, případně investičních fondech, které spravují členové Asociace pro kapitálový trh, tak bylo koncem června přibližně 244 miliard korun. Je to takřka o šest miliard korun méně než koncem března. Tento výsledek lze ale v nemalé míře přičíst především nepříliš uspokojivé situaci na trzích. A samozřejmě výběru části peněz před dovolenou.

Sílící koruna znovu znevýhodňuje investice v jiných měnách, než v té české. Výnosy nejoblíbenějších fondů peněžního trhu většinou zaostávají za spořicími či jinými bankovními účty. Klesá i zájem o zajištěné fondy. Těm zase silně konkurují strukturované dluhopisy. Oba typy fondů tak zaznamenaly spolu s těmi akciovými pokles majetku. Na druhé straně vzrostla aktiva dluhopisových, smíšených a nemovitostních fondů.

Novinek – pomineme-li hlavně realitní fondy pro institucionální inestory a zajištěné fondy, o jejichž pravidelný přísun na trh se stará především skupina ČSOB – je v této situaci a navíc v létě logicky málo.

Rada, do jakých fondů investovat, je obtížná. Závisí samozřejmě na naturelu investora. Jistý známý si před časem stěžoval, že akciový fond, v němž měl peníze, přestal vydělávat a výrazně ztrácel a litoval, že si místo něj nekoupil konzervativnější fond, který bu mu za dobu investice vydělal víc. Když se ale akciím daří, jsou obvykle varování před jejich možnými výkyvy a ztrátami akciových fondů marné.

Jeho slova potvrzují výsledky dvou fondů, založených v roce 1998. Porovnáme-li například dluhopisový fond Sporobond a akciový Sporotrend, zjistíme, že první z nich vydělal od založení kolem 84 procent, zatímco Sporotrend necelých 60 procent. Výnos Sporotrendu ovšem silně kolísá a v roce 2007 dosahoval kolem 135 procent

Zelená pro smíšené fondy?

Zdá se a řada správců jde touto cestou, že lepší alternativou jsou fondy smíšené, které umožňují podle potřeby a situace na trhu měnit investice do dluhopisů a akcií. A v některých případech, jako jsou speciální fondy, se zaměřit i na jiné druhy aktiv. Touto cestou se snaží jít někteří správci (ING, ČSOB, Česká spořitelna), které nabízejí poměrně konzervativní fondy, jež mohou pružně měnit skladbu jejich majetku. Důležitý je samozřejmě velmi dobrý odhad správce těchto fondů.

Korunové fondy jsou zpravidla zakládány se základní hodnotou jedna koruna na podílový list. To umožňuje výnosy většiny z nich snadno porovnat. Má-li fond, existující například pět let, aktuální hodnotu majetku třeba 1,48 Kč na podílový list, investor ví, že fond za tuto dobu vydělal 48 procent.

Z tohoto pohledu jsou velmi zajímavé fondy IKS Balancovaný dynamický, jehož kurz činí kolem 2,40 %, a výnos od založení v roce 2000 tak dosahuje 140 procent. Výnos dalšího zajímavého fondu Opportunity činí kolem 93 %.

I výnosy těchto fondů kolísají, podobně jako u Sporotrendu. Vždyť Opportunity jednu dobu vydělával 143 procent. Nikde také není řečeno, že se fondu minulý výnos podaří zopakovat. Kdo ale hledá zajímavý výnos spojený samozřejmě s vyšším rizikem, měl by oběma posledně uvedeným fondům fondům věnovat zvýšenou pozornost. I proto, že jde o smíšené fondy, které nemusí sázet jen na jednu kartu, v daném případě akcie jako Sporotrend. Třeba prostřednictvím pravidelných investic.